Záchranář

„Svině!“ Namířil jsem svoji čezetu do chumlu a spustil rychlopalbu,
nepřestal jsem do té doby, než mi došel zásobník.
„Tak myslím, že daj chvíli pokoj. Pojď rychle!“ Odsunul jsem stánek kousek
stranou a začali jsme věci nakládat na valník.
„Opatrně, ať to neušpiníš!“
„No jo ty máš strachy.“ Ty ženský jsou fakt děsný. Těch devět vozejků jsme
nakládali tři čtvrtě hodiny. Jednou jsem to musel přerušit, když to už psiska
nevydržela a přiblížila se moc blízko… výsledek? Sedm mrtvejch hafanů, to je
jenom za dnešek 25 psů. Za celou dobu to odhaduju na takových 150-200
pejsků. Z toho většina tady v Prostějově. Potřeboval bych něco, něco, nějaký
samopal…
„To bych mohl navštívit nějaký kasíno.“
„Co že? Ty chceš jít do kasína?“
„Ale né! Do kasáren! Hodil by se nám nějakej samopal. Pistole je moc pomalá,
chtělo by to něco, čím bych mohl střílet dávkami. Něco by mohli mít i policajti.
Víš co? Zítra se zastavíme až pojedem z práce v nějaký policejní stanici. A
bude to. Nějakej škorpión, nebo tak něco tam budou určitě mít.“
„Já si zejtra chtěla zkoušet ty věci, co jsme dneska naložili.“ Povídá Míša,
zatímco jsme nastupovali do scánie.
„Co bys chtěla zkoušet? Cos tam všechno vzala? Nic takovýho! Zítra jedem do
práce, potřebuju pomoct ještě s posledníma úpravama a rozmístit věci.“
„Ty seš děsnej!“
„Jo a taky nevím co potřebuje žena…“ Naštvaně se otočila k oknu a cestou
domů už nepromluvila, doufám, že mi dá večer pokoj. Doma standardní postup,
zastřelil jsem dva psy a ostatní se na ně s chutí vrhli.
„Nemysli si, že všechny ty tvoje hadry tady budu hodinu vykládat.“
„Ale já si je chtěla alespoň prohlídnout. Ty séš!“
„Jakýpak prohlížení, chceš se nechat sežrat? Prohlídneš si je zítra v práci, ale to
musíme brzo odjet.“
„Tak mi aspoň podej tu velkou krabici.“ Krabice byla ale těžká, tak jí
pochopitelně spadla na zem, začala to na mě svádět. Zase jsme se pohádali.
Myslel jsem, že jí to vydrží až do večera, nebo spíše do rána, ale nevydrželo…
x x x x x
Práce na autě nám zabrala dva dny a ne jeden, jak sem se původně domníval,
protože bylo potřeba ložnou plochu řádně upravit. Musel jsem tam navařit
nějaké příčky, abych tam mohl dát dva dvěstělitrové sudy s naftou a sud
s benzínem do centrály. Z plechů jsem svařil obrovskou bednu na náhradní díly
ke scánii a další bedny na naše věci. Především patrony musí být řádně
uskladněny, aby netrpěly při nárazu…Vystlal jsem bednu molitanama a
přiklopil víkem s petlicí. Michaela nahamounila obrovskou garderóbu, taky
šperky, kvůli nimž jsme se znovu pohádali. Tentokrát se mnou ale nespala,
odešla sama do druhého pokoje a ráno se mnou nechtěla nikam jet, protože
jsem prý necita a krkoun.
68