Záchranář

204
a černou barvou se plynule rozplynul… To je dobré. Bývalý pahýl má
světle hnědou barvu a přechod v místě roubu je krásně plynulý.
„Tak, co teď?“ Zeptal jsem se Míši, když jsme se oba omyli.
„Ještě bych chtěla zkontrolovat, jestli z nich někdo nepřežil, podíváme se
zpátky k areálu a pak na sever. Možná, že bychom se mohli rozdělit? Co ty na
to?“
„No, nevím…bylo by to rychlejší, ale nezapomeň, že by na nás mohli nachystat
nějakou past.“ upozornil jsem Míšu.
„Dobře, tak se roztáhnem do rojnice, abychom byly tak deset kilometrů od sebe
a když něco objevíme, tak vystřelíme. Jo?“ Souhlasil jsem.