08.01.2013 Views

Záchranář

Záchranář

Záchranář

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

59<br />

Odjíždění z areálu byla už rutina. Nejdřív zastřelit nějaké psy, který byli dále<br />

od vrat. Pak Míša několikrát zatroubila, na to se pejsci vždycky rozutekli, já<br />

otevřel bránu, nasednul do auta. Pejskové začali požírat své kolegy co měli<br />

smůlu. Vyjeli jsme z areálu, zastavil jsem a zavřel bránu. Rutina. Psů ale za tu<br />

dobu vůbec neubylo, spíš naopak, stahovali se sem z celého okolí.<br />

x x x x x<br />

Zastavili jsme před obchodem, psiska se držela stranou. Vešli jsme do obchodu<br />

„Zbraně a střelivo“<br />

„Tak copak to tu máme?“ Začal jsem šmejdit po krámě, jedna vitrína byla<br />

otevřená.<br />

„Á oblíbená čezeta!“ Vyndal jsem ji na pult. Byla to ČZ 75 SP-01 Tactical,<br />

skoro stejná jako mají policajti. Akorát tahle měla ještě na konci laufu závit pro<br />

tlumič. Divím se, že to prodávají normálně v krámě. Míša si prohlížela další<br />

zbraně a pak si sedla za kasu.<br />

„Tak co si budete přát pane?“ Koketně se zeptala.<br />

„Nějakej kulomet na psy. Máte?“ Odpověděl jsem patřičně hlubokým hlasem.<br />

„Pes přítel člověka!“ Povídá Míša.<br />

„Já ale nejsem člověk!“<br />

„Aufff.“ Hrála překvapenou Míša.<br />

„Co tedy jste pane?“<br />

„Šííílenec!!!.“ Hrozně jsem se zakabonil.<br />

„Achch, já, já asi omdlím.“ Řekla Míša a svalila se na kasu. Zezadu jsem k ní<br />

přistoupil, chytnul ji pevně za prsa a líbal jí ucho. Probrala se.<br />

„Sviňáku!“ Zase ten koketní hlásek.<br />

„Nakoupíme a večer na to vlítnem jo?“<br />

„Hmm, až večer?“ Pokoušela se mi šáhnout do kalhot, ucukl jsem.<br />

„Jo až večer! Teďka do práce!“ Otočil jsem se a začal si znova prohlížet regály.<br />

„Škoda že tu nemají žádnej samopal. Hmm, ale tohle je zajímavý.“ Za jednou<br />

skleněnou vitrínou měli jakýsi veliký revolver. Na cedulce bylo napsáno:<br />

„Superredhawk- Casull“ Revolver měl docela dlouhou hlaveň, byl z matného<br />

nerezu a byl…obrovský. Cena jako lepší kulovnice.<br />

„Co to je? Co je to za ráži?“ Nechápavě ho okukuju. Došel jsem ke kase a začal<br />

shánět klíče od regálů, byly v šupleti hnedka pod kasou. Otevřel jsem všechny<br />

skleněné regály. Pod jedním už otevřeným se válely kalhoty, tričko, boty…<br />

Vzal jsem revolver do ruky, měl na sobě vygravírováno: .454 Casull/45 Colt.<br />

Výrobcem je nějaká firma Ruger.<br />

„Tak to bude asi ta pověstná „pětačtyřicitka“ Hmm. Je hrozně těžkej a jenom<br />

na šest nábojů.“ Dal jsem ho zpátky do regálu.<br />

„Pojď se podívat semhle.“ Volá na mě Míša, na sobě má myslivecký<br />

klobouček, dokonce se sojčím pírkem.<br />

„To jo kuše. To nepotřebujem, já chci něco hodně hlučnýho, aby to ty psiska<br />

vyděsilo. Třeba granát nebo tak něco…“<br />

„Ale je lehká.“ Bránila ji Míša.

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!