You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
59<br />
Odjíždění z areálu byla už rutina. Nejdřív zastřelit nějaké psy, který byli dále<br />
od vrat. Pak Míša několikrát zatroubila, na to se pejsci vždycky rozutekli, já<br />
otevřel bránu, nasednul do auta. Pejskové začali požírat své kolegy co měli<br />
smůlu. Vyjeli jsme z areálu, zastavil jsem a zavřel bránu. Rutina. Psů ale za tu<br />
dobu vůbec neubylo, spíš naopak, stahovali se sem z celého okolí.<br />
x x x x x<br />
Zastavili jsme před obchodem, psiska se držela stranou. Vešli jsme do obchodu<br />
„Zbraně a střelivo“<br />
„Tak copak to tu máme?“ Začal jsem šmejdit po krámě, jedna vitrína byla<br />
otevřená.<br />
„Á oblíbená čezeta!“ Vyndal jsem ji na pult. Byla to ČZ 75 SP-01 Tactical,<br />
skoro stejná jako mají policajti. Akorát tahle měla ještě na konci laufu závit pro<br />
tlumič. Divím se, že to prodávají normálně v krámě. Míša si prohlížela další<br />
zbraně a pak si sedla za kasu.<br />
„Tak co si budete přát pane?“ Koketně se zeptala.<br />
„Nějakej kulomet na psy. Máte?“ Odpověděl jsem patřičně hlubokým hlasem.<br />
„Pes přítel člověka!“ Povídá Míša.<br />
„Já ale nejsem člověk!“<br />
„Aufff.“ Hrála překvapenou Míša.<br />
„Co tedy jste pane?“<br />
„Šííílenec!!!.“ Hrozně jsem se zakabonil.<br />
„Achch, já, já asi omdlím.“ Řekla Míša a svalila se na kasu. Zezadu jsem k ní<br />
přistoupil, chytnul ji pevně za prsa a líbal jí ucho. Probrala se.<br />
„Sviňáku!“ Zase ten koketní hlásek.<br />
„Nakoupíme a večer na to vlítnem jo?“<br />
„Hmm, až večer?“ Pokoušela se mi šáhnout do kalhot, ucukl jsem.<br />
„Jo až večer! Teďka do práce!“ Otočil jsem se a začal si znova prohlížet regály.<br />
„Škoda že tu nemají žádnej samopal. Hmm, ale tohle je zajímavý.“ Za jednou<br />
skleněnou vitrínou měli jakýsi veliký revolver. Na cedulce bylo napsáno:<br />
„Superredhawk- Casull“ Revolver měl docela dlouhou hlaveň, byl z matného<br />
nerezu a byl…obrovský. Cena jako lepší kulovnice.<br />
„Co to je? Co je to za ráži?“ Nechápavě ho okukuju. Došel jsem ke kase a začal<br />
shánět klíče od regálů, byly v šupleti hnedka pod kasou. Otevřel jsem všechny<br />
skleněné regály. Pod jedním už otevřeným se válely kalhoty, tričko, boty…<br />
Vzal jsem revolver do ruky, měl na sobě vygravírováno: .454 Casull/45 Colt.<br />
Výrobcem je nějaká firma Ruger.<br />
„Tak to bude asi ta pověstná „pětačtyřicitka“ Hmm. Je hrozně těžkej a jenom<br />
na šest nábojů.“ Dal jsem ho zpátky do regálu.<br />
„Pojď se podívat semhle.“ Volá na mě Míša, na sobě má myslivecký<br />
klobouček, dokonce se sojčím pírkem.<br />
„To jo kuše. To nepotřebujem, já chci něco hodně hlučnýho, aby to ty psiska<br />
vyděsilo. Třeba granát nebo tak něco…“<br />
„Ale je lehká.“ Bránila ji Míša.