08.01.2013 Views

Záchranář

Záchranář

Záchranář

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

286<br />

měla dceru, tak se poprvé postavila na nohy v deseti měsících. Martin v půl<br />

roce začal běhat…<br />

Dům nám začal být nějak těsný. Je hrozně hyperaktivní, unaví se až odpoledne.<br />

Do té doby řádí jak ďas. Pak mu stačí hodina spánku a už je zase na nohou, do<br />

postele se nám ho podaří zahnat nejdřív v devět. Je pěkně vychytralý, připadá<br />

mi, že nám už úplně rozumí. Poslouchá co říkáme a pak se podle toho zařídí.<br />

Několikrát jsem si to ověřil.<br />

V sedmi měsících začal trochu povídat a v osmi už mi sám řekl, že chce na<br />

procházku. Tak jsem mu odpověděl, že tam je zima a on zase, že jsme oba<br />

hrozně zchoulostivělí… Koukali jsme jak blázni, začal jsem tušit, že tady není<br />

něco v pořádku… Docela bych si rád promluvil s Alfrédem.<br />

x x x x x<br />

Dítě bylo neposedné, bavilo ho akorát si prohlížet knížky, nebo nám nosit<br />

míčky, když jsme hráli s Míšou ping-pong. Do plen Martin přestal čůrat<br />

v osmým měsíci. Prý ho to nebaví… S Míšou jsme se na sebe podívali.<br />

„Nebaví?“ Zeptali jsme se oba.<br />

„Ne a bez plen se mi bude určitě líp chodit.“ Zaskočilo nás to.<br />

„No, dobře.“ Začal jsem já nejistě. „Ale jsi si jistý, že se pak…“<br />

„Jistě, nejsem malej!“ To nás dostalo, Míša si musela sednout.<br />

„A Martínku, co si myslíš, že seš?“ Napjatě jsem čekal na odpověď. Martina,<br />

ale otázka nijak nerozhodila, povídá:<br />

„Já jsem přeci váš.“ Usmál se. Dostal jsem strach. Míše jsem pak v noci řekl:<br />

„Z toho nekouká nic dobrýho.“ Chlácholila mě, že je jenom trochu chytřejší a<br />

že to bude v pohodě. Měl jsem ale neklidnou noc. Zdálo se mi o tom, že<br />

Martínek odvázal Herberta a odplul s ním na Island za Alfrédem. Na stole po<br />

něm zůstal dopis, kde líčil, že nás opouští a že jede za svým pravým otcem.<br />

Ráno jsem se probudil úplně mokrej. Martínek si hrál v postýlce, usmíval se a<br />

zvědavě po mně pokukoval. Někdy mám pocit, že mi čte i myšlenky.<br />

Další dny jsme chodili na procházky. Martin se pořád ptal: Co je tohle? Co je<br />

tamto? Proč je tohle? Až mě to lezlo na nervy. Míša má s ním daleko větší<br />

trpělivost. Nejvíc ho zajímá, jak je co udělaný a proč je to tak udělaný. Někdy<br />

nechápu, jak ho takový věci můžou zajímat. Hrozně ho fascinuje princip<br />

spalovacího motoru a elektrika. Mám o něj docela strach.

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!