Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
163<br />
absolutní ticho, přejíždíme most a pak ještě jeden. Jezero, nebo spíše<br />
jezera, ještě nestačila zamrznout, jenom u břehu je led. Je tu spoustu labutí a<br />
racků. Vyděšeně nám lítají nad hlavou. Z Plonu mířím do dalšího, tentokrát<br />
většího města zvaného Preetz. Projíždíme, nic tu není k vidění.<br />
V Kielu chceme „nakoupit“ nějaký vybavení a naobědvat se. Kiel je obrovský<br />
přístav, moře tu voní olejem a na břehu je vyplaveno spousta neřáctva. Je to<br />
snad nejznečištěnější pobřeží, co jsme kdy viděli. Kousek od výkladního mola<br />
začíná velká čtvrť bordelů a všelijakých podivných podniků. Tak trochu<br />
Divoký západ. Zahlídneme pár psů, zahvízdám na ně, ale utečou. Chlupáči.<br />
Rád bych nějakého podrbal… To myslím opravdově.<br />
Jdeme zpátky k motorce, našli jsme jednu smradlavou samoobsluhu. Vydáváme<br />
se širokou ulicí směrem k náměstí, ani nevím jak se jmenuje, její název je<br />
zafoukán sněhem. Život v přístavu asi není jednoduchý. Najednou mě upoutá<br />
jedna výloha na druhé straně chodníku. Je tam pověšená flinta. Přejdem.<br />
Skutečně, jedná se o obchod se zbraněmi. Kde jinde bych mohl taky takový<br />
obchod hledat. V přístavu, jsou tu bordely a obchod se zbraněmi. Beru za kliku,<br />
je zavříno. Míša sundavá ze zad brokovnici a zkušeně S-ballem „otvírá“ dveře.<br />
Nestačím se divit.<br />
Obchod voní. Jako každý obchod se zbraněmi, má i tenhle svoje<br />
„nezaměnitelné aroma“. Mají tu všechno: pistole, pušky, brokovnice a dokonce<br />
kalašnikov, ale předělaný jako kulovnici. Dá se z něj střílet pouze jednotlivými<br />
ranami… To je nanic. Tuším, že by ve skladu mohli mít něco zajímavého, co se<br />
nesluší dávat na pult. Jsme přece v Kielu…<br />
Přecházím vitríny s pistolema a s revolvery a jdu zkušeně do skladu. Dveře od<br />
skladu jsou ale nedobytné, museli bychom je odstřelit trhavinou. Mlsně na ně<br />
koukám. Nedá se nic dělat, musíme se spokojit s „obyčejným“ zbožím.<br />
Prohlížíme regály. Míša má štěstí, objevuje čezetu 75 B. Je trošku jiná, než<br />
SP-01, ale je to čezeta. Závidím jí.<br />
Mě ale zaujalo úplně něco jiného. Je velký, je obrovský, je nerezový a je ještě<br />
větší než Casull. Revolver .500 SW. Je hrozně těžký, inu poctivý materiál. Má<br />
obrovskou, přes dvacet centimetrů dlouhou hlaveň s mohutným<br />
kompenzátorem. Vyklapuji válec, jenom na pět patron, to je trochu zklamání.<br />
„Pětistovka, to bude asi ještě silnější…“ Ukazuji Míše „úlovek“. Zablýsklo se jí<br />
v očích.<br />
„Zkusíme ho?“ Zase ten, podivný úsměv… Trochu mě zamrazilo.<br />
„Jo, musíme ale najít nějaké náboje. Budou asi hodně velký.“<br />
Opravdu byly, našla je zase Míša… Má štěstí. Když jsem je vybalil, tak jsem se<br />
hrozně vylekal.<br />
„Tohle je náboj do brokovnice a ne do revolveru!“ Míša si taky nevěřícně<br />
prohlíží náboj. Jsou od firmy Hornady a mají tu jenom čtyři krabičky. Škoda,<br />
doufám, že ve Švédsku seženu další.<br />
„To ti zlomí zápěstí.“<br />
„Když si vemu rukavice, tak ne.“ Aspoň doufám. Nastrkal jsem náboje do<br />
válce. Revolver ještě více ztěžknul. Střílet s ním nebude legrace. Vycházíme<br />
ven.
Change language