You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
244<br />
„Kolik jich je?“ Míša jen pokrčí rameny. Kouká po stropě, klimatizace je<br />
v hajzlu. Budem muset prorazit. Další výbuch, stejně strašný jak první.<br />
Stahujem se dál od nich. Ještě že tady se chodba lomí.<br />
„Chtěj nás nahnat zpátky. Odpal to!“<br />
„Nejvyšší čas!“ Odpovídám.<br />
Celá základna se oklepala, podle otřesů jsem poznal, jak je rozsáhlý celý<br />
komplex. Vyrazili jsme vpřed, obránci byli dezorientováni obrovským<br />
výbuchem a tlakovou vlnou. Vlítli jsme mezi ně jak uragán, Míše jsem poranil<br />
lehce zábradlím rameno, ještě že měla brnění. Je hrozně rychlá, netušil jsem, že<br />
už bude jinde…<br />
Pozici bránilo asi třicet vojáků, odpor byl díky výbuchu poměrně malý.<br />
Zajímavé zjištění bylo, že nové brnění je poměrně odolné, zásah karabinou ráže<br />
5.56mm vůbec nemá šanci prostřelit a granátem bych musel dostat přímý zásah,<br />
aby to natrhlo alespoň svrchní vrstvu. Evidentně tu kompenzovali malou výdrž<br />
nadlidí kvalitním ochranným oblekem. Oni byli sice rychlejší, ale moc<br />
nevydrželi.<br />
Asi jsme prorazili poslední obrané pásmo, protože před námi byli už jen samí<br />
prchající lidé, nebo chytráci, kteří se před námi snažili schovat. Ale byli tak<br />
hluční… například, jak se člověk potí a jak je na dálku cítit, když mu jde o<br />
život to je hrůza.<br />
S Míšou jsme si dali takové krédo: Nebudem brát zajatce. To se týká každého.<br />
Jen doufám, že tu nejsou někde děti, to bych měl asi problém… I když, před<br />
chvílí jsme minuli jednu ohořelou nástěnku kde bylo napsáno, že „Problémy je<br />
nutno řešit už v zárodku.“ To řešit bylo podtržené!<br />
Hmm.<br />
Vyčistili jsme další patro, bylo v něm jen několik vědců. Někteří se snažili<br />
schovat v různých větracích šachtách, nebo jen pod stolem.<br />
Míša s jedním provedla výslech, abychom se dozvěděli více o tomto zařízení.<br />
Zprvu nechtěl mluvit, jak jinak, ale Míša ho rychle přemluvila. Ani ho to moc<br />
nebolelo.<br />
Pověděl nám, že tu pomocí modifikovaných kyselin a zmutovaných buněk<br />
vyrábí různé preparáty sloužící pro blaho lidstva. Když mu Míša vydloubla<br />
jedno oko s tím, že druhé bude brzo následovat, tak se nešťastník rozhovořil.<br />
Vypadlo z něj asi toto. Tato základna je přísně tajná a za přispění USA se tu<br />
financuje genetický výzkum. Pán povídal, že tu se jde přímo k věci a že je zde<br />
mnoho různých cest, jak dojít ke stejnému výsledku. A tím je nový člověk. Jak<br />
už jsme slyšeli, nový člověk má i jméno: Homo Geneticus. Pak z něj Míša<br />
vypáčila nějaký tétédéčka. Nový člověk by měl být hodně rychlý (to už jsme<br />
viděli a i cítili), odolný vůči nemocem a bojovým plynům, chytrý, dostatečně<br />
odolný a vytrvalý.<br />
„Docela se vám to povedlo.“ Povídám mu, než jsem mu zlomil vaz.<br />
Běželi jsme dál. Chlapík rovněž vypověděl, že o dvě patra výš jsou opravdový<br />
špičky co se týká genetiky, on že je prý jen pomocný inženýr. Chtěli jsme si<br />
s těmi jejich „špičkami“ popovídat.
Change language