12.07.2015 Views

Vojenská strategie 2008 - Ministerstvo obrany

Vojenská strategie 2008 - Ministerstvo obrany

Vojenská strategie 2008 - Ministerstvo obrany

SHOW MORE
SHOW LESS
  • No tags were found...

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

IIVojenská <strong>strategie</strong>4Varšavské smlouvy koordinace politiky a vytvoření systému kolektivní bezpečnosti v Evropě,respektive spolupráce ve vojenské oblasti při společné obraně socialismu, suverenity a nezávislosti,ve skutečnosti však byla především mocenským nástrojem SSSR, zajišťujícím jehohegemonii ve východoevropském prostoru.Nejvyšším politickým orgánem Varšavské smlouvy byl oficiálně Politický poradní výborsložený z nejvyšších stranických a státních představitelů členských zemí. Na základě článku5 Varšavské smlouvy bylo vytvořeno Spojené velení ozbrojených sil smluvních stran, kterépostupovalo podle společně stanovených zásad s cílem provádět „dohodnutá opatření nutnák upevnění <strong>obrany</strong>schopnosti tak, aby byla chráněna mírová práce jejich národů, zaručenanedotknutelnost jejich hranic a území a zajištěna obrana před možnou agresí“. V praxi všakdirektivy Spojenému velení a štábu Spojených ozbrojených sil přicházely z Kremlu. Velenísídlilo v Moskvě a v jeho čele stáli pouze sovětští vojenští představitelé. Zástupci ozbrojenýchsil ostatních států byli pouze styčnými důstojníky, kteří přinášeli instrukce sovětského velení.Otázky <strong>strategie</strong> a taktiky v obecné rovině neřešilo Spojené velení a štáb Spojených ozbrojenýchsil Varšavské smlouvy, ale generální štáb sovětských ozbrojených sil. Hlavními veliteliVaršavské smlouvy byli maršálové SSSR Koněv (1955–1960), Grečko (1960–1967), Jakubovskij(1967–1976), Kulikov (1977–1986) a Ogarkov (1986–1991).Od samého počátku se sovětská doktrína pružné konfrontace neoficiálně promítala do národníchdoktrín zemí východního bloku. O to více se tyto otázky začaly prosazovat po podepsáníVaršavské smlouvy a zahájení činnosti Spojeného velení a štábu Spojených ozbrojenýchsil. Oficiálně sice žádná společně deklarovaná doktrína států Varšavské smlouvy neexistovala,ale uplatňovaná opatření v zahraničněpolitické a hlavně vojenské oblasti byla centrálně řízenaz Moskvy a země východního bloku plnily úlohu prodloužené ruky SSSR směrem na západ.Vzájemná nedůvěra mezi NATO a Varšavskou smlouvou se nejvíce projevovala v horečnémzbrojení, zvláště v jaderném. Oproti strategii hromadné odvety NATO zde byla sovětská <strong>strategie</strong>pružné konfrontace se zapojením států východního bloku a jejich ozbrojených sil. Vzájemnáodvetná opatření v konvenčním a jaderném zbrojení způsobila tzv. bezpečnostní dilema,v rámci něhož se sice rovnováha sil udržovala, ale stále na vyšší a vyšší kvantitativní, respektivekvalitativní úrovni. Armády států východního bloku, kde rozhodující úlohu sehrávalo Československo,Polsko a Německá demokratická republika (NDR), vytvářely první strategický sleds cílem zadržet agresora co nejblíže u státní hranice a vytvořit podmínky k zasazení druhéhostrategického sledu, kterým byly sovětské divize z území Německé demokratické republiky(NDR) a od roku 1968 i z území Československa. Další strategické zálohy byly na území SSSR.Cílem bylo osvobodit vlastní území, přenést bojovou činnost na území agresora a jeho územíovládnout. Velký význam se kladl na počátek zahájení války, jelikož šlo o eliminaci překvapeníze strany „agresora ze Západu“. Do nejpodrobnějších detailů byla rozpracovávaná teorie přikrytístátní hranice, což se především týkalo armád NDR, Polska a Československa. V době platnosti<strong>strategie</strong> hromadné odvety NATO byla obdobná opatření plněna a plánována i u vojsk členskýchzemí Varšavské smlouvy. Rozhodující úlohu zde sehrávalo sovětské strategické letectvoa raketové vojsko, které postupně početně zvyšovalo svůj jaderný potenciál do nepředstavitelnýchrozměrů. K závodům ve zbrojení došlo i v konvenčních silách. Dislokace vojsk byla plněpodřízena záměrům jejich strategického, operačního a taktického použití v příští možné válce.Souběžně s nahuštěním vojsk NATO na území západního Německa, zvláště v příhraničnímúzemí v souvislosti s přijetím koncepce předsunuté <strong>obrany</strong> v rámci <strong>strategie</strong> hromadné odvety,docházelo k obdobnému dislokačnímu zhuštění na území Československa a NDR s cílem zadržetagresora co nejdříve a tak chránit vlastní území před válečným ničením.108

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!