Vojenská strategie 2008 - Ministerstvo obrany

IIIVojenská strategie6spolupráce a věrohodné odstrašení. Novou a velmi diskutovanou částí strategie je možnostpreventivních (preemptivních) akcí. 106 USA jasně deklarují, že potenciální hrůzné důsledkypřípadného útoku vyžadují zajištění bezpečnosti Spojených států prostřednictvím eliminacehrozeb ještě předtím, než se mohou uskutečnit. Explicitní zmínka o možnosti preventivní akceve vojenské strategii je jasným důsledkem předchozího teroristického útoku na USA. Poslednímcílem je převaha nad protivníky, což je dlouhodobý strategický cíl USA, který se objevujei v předcházejících strategiích. Ozbrojené síly USA mají být schopné protivníka rychle a rozhodněporazit, ale kromě hlavních bojových operací je nově zmiňována i schopnost vedenínásledujících stabilizačních operací. Ozbrojené síly mají být schopné vytvořit a udržet příznivépodmínky pro bezpečnost a stabilitu (zohlednění zkušenosti z Iráku). 107V části vojenské strategie postihující způsoby naplnění strategických cílů již nenaleznemevymezení počtů a organizace sil, tak jak tomu bylo u předcházejících strategických dokumentů.Strategie se naopak zaměřuje na popis schopností, kterých má být dosaženo. Ústupod stanovování definic počtů osob jednotlivých sil je jasnou změnou v průběhu transformaceozbrojených sil. Fáze škrtů a omezování, probíhající od konce studené války, je uzavřena a vedeníarmády upírá pozornost do budoucna k rozvoji nových schopností a k modernizaci sil.Velikost ozbrojených sil je obecněji definována pomocí konstrukce označované jako 1-4-2-1,kde čísla vyjadřují akce (scénáře), k jejichž plnění musí být ozbrojené síly připraveny. Jednáse o obranu vlasti (1), předsunutou přítomnost a odstrašení ve čtyřech regionech (4), vedenídvou překrývajících se operací zároveň (2) a rozhodné vítězství v jedné kampani (1). Takovýtopřístup k charakteristice struktury ozbrojených sil ponechává větší flexibilitu a umožňujeúpravy podle potřebných schopností, založených na definici aktuálních hrozeb. 108Konkrétně vojenská strategie zmiňuje jako hlavní schopnost uplatnění síly, rozmístitelnosta udržitelnost vojenských sil, schopnost zabezpečení bojiště a schopnost dosažení převahy.Pozornost je věnována nastínění společné vize do budoucna, která má naznačit směrypro rozvoj a plánování budoucích schopností. Výslovně je zde zmíněno osm oblastí schopností,na které bude zaměřena pozornost při transformaci ozbrojených sil. Jedná se o posílenízpravodajských schopností, ochranu operačních základen, operace ve společném prostoru(vesmír, kybernetický prostor, mezinárodní vody), projekci a udržení síly v obtížně přístupnýchoblastech, omezení bezpečných útočišť nepřítele, vedení „network centric“ operací,zlepšení schopností pro vedení operací proti nepravidelným protivníkům a zvyšování schopnostípartnerů (doma i v zahraničí). 109106 V českém jazyce je obtížné odlišení pojmů preventivní a preemptivní, které je ale nanejvýš důležité. Národníbezpečnostní strategie 2002 hovoří o preemptivním úderu jako o legitimním nástroji mezinárodní politikyUSA. „Preemptivní úder se zaměřuje na akci předcházející bezprostředně útoku hrozícímu ze strany protivníka.Je tedy založena na existenci protivníkových rozvinutých schopností a na faktoru jasného a bezprostředního ohrožení.Preventivní válka naproti tomu vychází z logiky zahájení konfliktu, který by s největší pravděpodobnostínastal v budoucnu, za stávajících výhodnějších podmínek. To znamená, že preventivní válka není plně opřenao stávající, ale pouze o rozvíjející se či potenciální schopnosti, jakož i o mnohem problematičtější situaci bez jasnéhoa bezprostředního nebezpečí. Preemptivní úder je tedy spíše taktickým postupem, zatímco preventivní válka jemnohem závažnější strategickou volbou.“ KOHL, Radek. Národní bezpečnostní strategie USA a ČR. Praha: Ústavmezinárodních vztahů, 2004, s. 1–2.107 National Defence Strategy of the USA: Strategy for Today, Vision for Tomorrow, s. 13–14.108 National Defence Strategy of the USA: Strategy for Today, Vision for Tomorrow, s. 21–22.109 National Defence Strategy of the USA: Strategy for Today, Vision for Tomorrow, s. 23.144