Vojenská strategie 2008 - Ministerstvo obrany

strategieIna rozdílných základech podobné téma: vedení útočných operací založených na manévrechtankových jednotek ve spolupráci s ostatními druhy zbraní.Strategie a bezpečnostní studia v meziválečném období se razantně rozcházejí v přístupuk problematice. Zatímco bezpečnostní studia analyzují konflikty, přičemž hledají způsobyjak vymítit války a zajistit mezinárodní mír, stratégové hledají nejvhodnější způsoby využitínové technologie v příštím konfliktu. Civilní akademická věda se s vojenskou sférou vlastněmíjí, když obě strany přistupují k podobné či související problematice na zcela rozdílnýchzákladech.3Strategie a studená válkaPo druhé světové válce se pochopitelně dostává národní bezpečnost do centra zájmu a nastávározmach studia mezinárodních vztahů, čehož důkazem je založení specializovanýchstudijních oborů a vědeckých časopisů (International Organization, World Politics). Přelomovýmtextem na cestě k etablování studia strategie na akademické půdě byl článek BernardaBrodieho Strategie jako věda z roku 1949. 20 Brodie vlastně navazuje na známý výrok, že strategieje příliš důležitá, než aby byla ponechána generálům, který pronesl francouzský premiérz odobí první světové války Georges Clemenceau. Podle Brodieho se vojenské strategii nedostávalodostatečné pozornosti na poli vědecké komunity. Strategie vyžaduje systematickouanalýzu založenou na vědecké metodologii. Za vhodný metodologický základ pro strategickástudia považoval Brodie metodologii ekonomie, neboť strategické rozhodování stejně jakoekonomie zahrnuje rozhodování o způsobu zapojení daných prostředků a nejvhodnější vynaloženíomezených zdrojů pro dosažení daných cílů.Brodie byl značně skeptický ohledně schopnosti profesionálních důstojníků překročit vlastníomezení v podobě centralizované organizační struktury armády či zájmů konkrétnícharmádních složek. Vojenští profesionálové jsou z tohoto pohledu příliš zaměstnaní taktikoua technologií a mnohdy nedohlédnou souvislosti ve strategické rovině. Politické rozhodovánío vojenských otázkách spojených s válkou a mírem mělo být činěno nejen na základěrozborů situace poskytnutých ze strany armádních špiček, ale mělo být také podpořeno strategickouanalýzou odborníků z civilní sféry. Strategická studia v rámci mezinárodních vztahůmají tvořit nezávislou odbornou protiváhu k armádním požadavkům a zájmům armádyna poli strategického rozhodování o národní bezpečnosti.Korejská válka definitivně potvrdila naléhavost otázek spojených s národní bezpečnostía ze strategických studií se stal přístup dominující oboru mezinárodních vztahů. Druhá dekádapo druhé světové válce (1955–1965) bývá proto označována jako zlatý věk strategickýchstudií. 21 Nástup nukleárních zbraní mimo jiné umožnil přenesení úvah o technice užití zbranía jejich plánování z vojenské sféry i na civilní pracoviště. Jednak nukleární konflikt svýmrozsahem a možnými důsledky zdaleka překračoval oblast vojensko-technického rozhodování,jednak zde neexistovala historická zkušenost s podobným typem konfliktu. Zatímcov jiných případech mohli profesionální vojáci uplatnit vlastní praktickou zkušenost, v oblastinukleárního konfliktu byli stejnými teoretiky jako kterýkoliv odborník bez přímé vojenskézkušenosti.20 BRODIE, Bernard. Strategy as a Science. World Politics, roč. 1, č. 4, 1949, s. 467–488.21 BALDWIN, s. 123–124.33