Vojenská strategie 2008 - Ministerstvo obrany

strategie přelomu 20. a 21. stoletíIIIjako Revolution in Military Affairs – RMA, což je v současnosti překládáno převážně jakorevoluce ve vojenství. 214Revoluci ve vojenství je možné vnímat jako posun v paradigmatu – válka či vedení válkyzačaly být chápány jinak. Tato změna souvisela se zavedením nových vyspělých technologiía změnou organizačních struktur. Sám termín RMA se stal značně populární zejména v devadesátýchletech minulého století. RMA je definována jako kvalitativní změna ve vedení bojevyvolaná uplatněním nových technologií, které umožňují vývoj a uplatnění nových doktrín,organizace armády a realizace vojenských operací. Integrace informačních a komunikačníchtechnologií do výzbroje a vybavení je podstatou celého konceptu. Při rozpracováváníkoncepce RMA bylo postupem času vycházeno z mnoha různých zdrojů. Odkazováno bylona práce sovětských vojenských teoretiků z druhé poloviny minulého století, kteří rozeznávalidvě základní změny ve vojenství v průběhu 20. století: nasazení letectva, motorových vozidela chemických zbraní během první světové války a vývoj jaderných zbraní, raket a počítačůza druhé světové války. Jiní autoři rozeznávají čtyři velké revoluce ve vojenství za posledních500 let vyvolané objevením a inovativním nasazením nových technologií:a) revoluci střelného prachu;b) první průmyslovou revoluci;c) druhou průmyslovou revoluci;d) informační revoluci 215 .Dalšími zdroji byly teorie třetí vlny manželů Tofflerových, koncepce Netwar rozpracovaná analytikyArquillou a Ronfeldtem pro RAND Corporation a koncept informační války. Ačkolivkoncepce RMA měla a má ambice stát se ucelenější teorií, ve své podstatě nepopisuje nicjiného než transformaci americké doktríny a vojenských sil, k níž došlo díky souhře dvoufaktorů. Prvním bylo úsilí významně zlepšit vojenskou doktrínu, která byla motivována debaklemamerické armády ve Vietnamu a snahou překonat jaderný pat. Druhým faktorem bylomasové rozšíření a rychlý vývoj informačních a komunikačních technologií.Otázkou, která byla americkými teoretiky řešena v průběhu osmdesátých let, byla masivnípřevaha Východu v počtech konvenčních zbraní. Nová doktrína a technologie měly pomocizastavit či porazit případný sovětský útok bez použití jaderných zbraní. Cílem bylo kvalitativnělepší doktrínou a technologií kompenzovat kvantitativní převahu protivníka. Uvádíse, že prvním zdrojem inspirace byly izraelské zkušenosti z izraelsko-arabských válek, kterése uskutečnily v letech 1948–1949, 1956, 1967 a zejména pak z války z roku 1973, v nížměli protivníci Izraele významnou početní převahu. Izraelským jednotkám se přesto podařiloarabské armády zastavit a porazit. Na základě jejich zkušeností byla rozpracována doktrínaAirLand Battle (překládáno jako koncepce vzdušně-pozemního boje), která spočívá nikolivv čelním střetnutí a opotřebovávacím boji, ale v útocích na druhé sledy protivníka (do hloubkysestavy), získání a udržení iniciativy, vymanévrování nepřítele a užití širokého spektrazbraňových systémů současně, aby bylo dosaženo překvapení a rozvratu nepřítele. Druhouinspirací byly rozsáhlé změny v sociální a ekonomické oblasti, ke kterým začalo docházetv důsledku šíření vyspělých technologií, konkrétně technologií informačních a komunikačních.Na podstatu těchto změn neexistuje jednoznačný názor a jsou vděčným objektem rozsáhlýchvýzkumů a studií i v současnosti. V amerických materiálech devadesátých let jsou7214 Srv. TOFFLER, Alvin – TOFFLEROVÁ, Heidi. Válka a antiválka. Praha: Argo, 2002. ISBN 80-86569-16-0.215 Srv. BOOT, Martin. War Made New. New York: Penguin, 2006.217