Vojenská strategie 2008 - Ministerstvo obrany

strategieIa v terénu příznivém pro guerillu může vyšší vůle k úspěchu na národní úrovni zvítězit nadlidovou a politickou vůlí protivníka, která je slabší a podkopána pochybnostmi, i když se opíráo mohutný válečný arzenál.3OdstrašováníV obecném smyslu je strategie odstrašování prevencí strategie zabraňování. Jejím úkolemje odvrátit protivníka od nějaké iniciativy tím, že se mu dá na vědomí, že akce, kterou zamýšlí,je iracionální, nerozumná. Iracionální proto, že naděje na úspěch jsou velmi nejisté, cenaby tedy byla neúměrná očekávanému zisku nebo nepřijatelná, bez ohledu na vyhlídky a zisk.V jaderném věku je strategie odstrašování prevencí strategie zabraňování, jejímž úkolemje odvrátit potenciálního agresora od vojenské akce hrozbou kalkulované jaderné odvety takovéhodruhu, že její pravděpodobné fyzické účinky představují v jeho očích riziko nepřijatelnéz hlediska politických účelů, které motivují jeho iniciativu.Strategický účel je „prostý“. Jedná se jako vždy o vytvoření psychologického účinku na politikuprotivníka. Požadavkem je značný odstrašující vliv na vůli protivníka, jehož snahy jednatmusejí být blokovány před zahájením akce. Nesmí se stát nic z toho, co připravuje protistrana.Strategie jaderného odstrašování se projevuje nepřetržitým zadržováním ozbrojeného násilínevelkými válečnými akty, spíše demonstracemi. Význam vojenských operací chápaných v jejichobvyklém smyslu se stává nepodstatným. Musí existovat odstrašování v naprosto přímémsmyslu. Do tohoto světa strategie nesmějí být zařazovány operace nebo akce, které protivníknechápe, kromě zveřejňování teorií podněcujících k diskuzi svou dvojznačností a vážnýminásledky pro hodnocení a rozhodování politické i strategické. Jestliže nebyl vytvořen motivzábrany, jestliže potenciální agresor pomine hrozbu slíbené odvety a zahájí svou vojenskouakci, odstrašování ztroskotalo. Z tohoto strategického neúspěchu by vyplynula zcela odlišnásituace, kapitulace obránce nebo otevřená válka.Stručně řečeno, zvláštností jaderného odstrašování je, že jde o neválečnou strategii, strategiireálného nepoužití ozbrojených sil. Účinek odrazení spočívá ve virtuálním použití sil, použitíredukovaném na formulaci hrozby účinné reakce. Nepřátelským rozhodovacím činitelůmtato hrozba otevřeně oznamuje na jedné straně možnosti odvetných sil a na druhé straněpevný úmysl realizovat tyto možnosti, jestliže agresor přistoupí k akci, od níž je odrazován.Je nutno přesně rozlišovat strategii odstrašování a strategii aktivní obrany, která by následovalapo jejím ztroskotání, aby nedošlo k posunu, který často integruje obě strategie. Při odmítnutíkapitulace před agresí po ztroskotání odstrašování by napadený musel souhlasit s otevřenouválkou a uplatnit defenzivní strategii, jejíž cíl by se radikálně lišil od cíle, na který bylazaměřena při úvahách o účinnosti hrozby odvetou. Politicko-strategická situace vytvořenáodstrašováním je situací míru nebo v nejhorším případě krizí nevedoucí k válce a mezi antagonistyje zachován status quo. Situace, která by následovala po ztroskotání odstrašování, byzavedený řád zpochybnila, protože odstrašující strana ustoupí požadavkům protivníka bezboje nebo se smíří s válkou. Nevyhnutelně to ovšem neznamená, že odstrašující uskutečnísvou jadernou odvetu poté, co agresor zahájí svou akci.Snaha dodat odstrašování přesný status vyžaduje účinnou praxi proto, aby nebylo zaměňovánoodstrašování a přesvědčování. Jestliže odstrašovat někoho znamená dosáhnout, abyupustil od jednání, přesvědčování spočívá v tom, že někoho přimějeme, aby myslil, přál sia jednal tak, jak my si přejeme. To znamená přimět ho, aby jednal v souladu s naším očekáváním.Odstrašování je metodou strategie zabraňování, přesvědčování je metodou donucovánía nátlaku. Proti pozitivnímu cíli přesvědčování, aby protivník jednal podle naší vůle, stojí49