Vojenská strategie 2008 - Ministerstvo obrany

strategický managementIV8.5 Stanovení strategických cílůPokud není orientace organizace (státu) v oblasti bezpečnosti (obrany) převedena do jasně formulovanýchcílů, existuje nebezpečí, že jeho poslání a vizionářské představy budou plné dobrýchúmyslů a nerealizovaných záměrů. Jasné definování cílové strategické pozice, konkrétněvyjádřených cílů systému v měřitelných hodnotách a termínech pomáhá udržet organizaci(stát) v nastoleném směru, umožňuje stanovovat priority a poskytuje kritérium pro měřenídosaženého pokroku, tedy hodnocení výkonnosti organizace (státu v zabezpečování obranyschopnostizemě). Identifikace a výběr strategických cílů organizace (státu) rozhoduje o jejímbudoucím směřování v souladu s posláním a vizí jejího budoucího rozvoje.Stanovení cílů organizace (tedy žádoucích stavů obranyschopnosti státu) na konci plánovanéhoobdobí je spojeno s vytvářením realistické představy o budoucí podobě rozvíjené organizace(systému obrany státu, jeho ozbrojených silách nebo resortu obrany jako celku). Za tímtoúčelem je potřebné využívat metody, které přispějí k mobilizaci intelektuálního potenciálu,uplatnění kreativního a nekonvenčního individuálního i kolektivního myšlení a ke generováníinovativních přístupů.Rozhodování o strategických cílech v procesu dlouhodobého plánování rozvoje resortu obranyje spojeno s rizikem a nejistotou. Riziko zahrnuje pravděpodobnost výskytu jevů s negativnímidůsledky pro realizaci těchto cílů. Při zajišťování obrany se jedná o životní a strategickécelospolečenské zájmy. Nejistota budoucího vývoje vychází z neznalosti pravděpodobnostivýskytu určitých stavů, nejsme schopni ji měřit a vycházíme ze subjektivních hodnocení. 343Vhodnými nástroji pro stanovení cílů jsou expertní systémy, fuzzy logika, neuronové sítě,generické algoritmy, kvalitativní modelování, intuitivní a heuristické metody.8BrainstormingMetoda brainstormingu (hledání nových nápadů) slouží k získání nápadů, myšlenek, názorů,námětů apod. k danému tématu od skupiny osob, kdy je rozhodující co největší početdaných nápadů, nikoliv jejich kvalita. Smyslem této metody je, že všechny získané náměty,názory apod. jsou posuzovány na principu odloženého hodnocení, tedy s určitým časovýmzpožděním. Metoda má pevně stanovená pravidla a je realizována v několika na sebe navazujícíchkrocích. Pravidla brainstormingu jsou navržena tak, aby podporovala sdělování tvořivýchmyšlenek v přesně vymezeném krátkém časovém úseku. Pravidla umožňují překonatstandardní bariéry tvořivého myšlení, kterými jsou především obava ze zesměšnění se, sklonk okamžitému hodnocení a všeobecně přijímaný názor, že existuje jen jediná správná odpověďna každou otázku. Cílem brainstormingu je získat co nejvíce nápadů, myšlenek, názorů,námětů apod. ke stanovenému tématu od skupiny osob.Pravidla brainstormingu:• Žádná kritika a posuzování všeho co zazní – odložený úsudek.Ze základního pravidla „žádná kritika“ vyplývá, že je nutné vyloučit připomínky a posuzovánívšech nápadů a názorů, které na brainstormingovém sezení zazní. Dodržovánítohoto pravidla bývá obtížné především u skupin, které s touto technikou nemají dostatekzkušeností, jelikož většina z nás má tendenci soudit a kritizovat. Ve své podstatě je343 HOLTON, G. A. Defining Risk. Perspectives – Financial Analysts Journal. Vol. 60. Num. 6,CFA Institute, 2004. URL http://www.riskbook.com/link/rubinstein_r_(1981).htm (cit. 4. 11. 2006).299