Vojenská strategie 2008 - Ministerstvo obrany

IIIVojenská strategie7přípravného manévru a provedení rozhodující akce. Toto optimální rozdělení je tím, co se nazýváekonomií sil 244 . V případě Netwar by alokace sil a jejich využití mělo podle teoretikůu síťových aktérů probíhat efektivněji.Dalšími výhodami sítí jsou: schopnost rychlé mobilizace a velmi dobré obranné schopnosti– při zničení jednoho uzlu může zbytek sítě rychle reagovat, změnit strategii, přeskupit se,přesunout zdroje atd. Síť nelze ochromit „setnutím hlavy“ 245 , tedy odříznutím velení od jednotek,protože velící centrum neexistuje, v případě mnohostranně propojených sítí je nelzeani jednoduše „oslepit“ – odříznout od informací atd. Obdobně se předpokládá výhoda sítípři útoku v jejich vyšší schopnosti maskování a skrývání 246 . K zajímavému konstatování dospívajíArquilla a Ronfeldt při charakteristice taktik: podle jejich soudu budou aktéři Netwarnamísto v tradičních vlnách útočit spíše v rojích, obdobně jako je tomu v případě 4GW 247 , dojdek setření rozdílu mezi mírem a válkou, mezi frontou a týlem, mezi bojovníky a nebojovníky,případně ke kombinaci nízké a vysoké technologie. Právě vysoká technologie (konkrétněinformační a komunikační technologie) výrazně posílila možnosti aktérů Netwar, a to nejens ohledem na nutnost jejich vzájemné komunikace.Ozbrojené síly se jako celek stěží mohou transformovat do podoby sítě, ve které jednotlivéskupiny budou jednat nezávisle a budou pouze koordinovat svoji činnost. Lze toho všakdosáhnout do značné míry v taktické rovině a pak – a to zejména – v rovině institucionální.Předpokládá se mnohem vyšší úroveň spolupráce s jinými organizacemi, jako jsou zpravodajskéslužby, soukromé agentury, místní jednotky atd. Právě v oblasti zpravodajství, získáváníinformací, se nachází jedno ze slabých míst systému. Vyspělá technologie v boji s protivníkem,který s ní počítá a snaží se jejím prostřednictvím vyhnout odkrytí, nemá takový významjako agenturní sítě využívající lidských zdrojů. Vytvoření takových sítí a technik těžení informacíspolu se zintenzivněním komunikace mezi ozbrojenými a zpravodajskými složkami mávýrazně zefektivnit boj proti protivníkům využívajícím guerillovou strategii.Cílem společným jak pro doktríny vycházející z RMA, tak i pro doktríny konkurenční je tedy,zdá se, kontrola informačních toků. Ideálním stavem je pak odstranění „fog of war“ pro sebea její maximální zahuštění pro nepřítele, tedy získání komplexních a vyčerpávajících informacío nepříteli a bojišti a zároveň znemožnění nepříteli učinit totéž. To je v operační roviněcílem „informačních operací“, jak jsou chápány například v současných materiálech americkéarmády 248 ; ve vyšší, strategické rovině toho má být dosaženo spoluprací agentur zabývajícíchse sběrem a vyhodnocování informací v národním a částečně i mezinárodním měřítku(NATO).Lze předpokládat, že posun ve zbrojních technologiích bude pokračovat a že se bude i nadálerozevírat odstup mezi technologicky vyspělými ozbrojenými silami bohatých a vyspělých244 BEAUFRE, André. Úvod do strategie. Praha: Naše vojsko, 1967.245 Srv. JENSEN, Owen E. Information warfare: Principles of Third-Wave war. Aerospace Power Journal, 1994;http://www.iwar.org.uk/iwar/resources/airchronicles/jenson.htm (3. 2. 2008).246 To je jistě diskutabilní. Síti může hrozit větší riziko prozrazení, pokud operuje ve společnosti, nicméně odpovědímůže být konstatování, že prozrazení některých segmentů či prvků sítě neznamená odkrytí celé struktury.Hierarchicky uspořádané struktury mají v tomto ohledu ztíženou pozici.247 A také v případě informační války, která je součástí koncepcí spojených s RMA.248 Určitou představu o tom, jak se s problematikou vyrovnává Ruská federace a Čínská lidová republika, si lzeučinit například ze studií v knize HALPIN, E., TREVORROW, P., WEBB, D., WRIGHT, S. Cyberwar, Netwarand Revolution in Military Affairs. New York: Palgrave Macmillan, 2006. ISBN 1-4039-8717-3.228