Vojenská strategie 2008 - Ministerstvo obrany

IIIVojenská strategie7V současnosti se jedná o volnou síť zastřešující militantní hnutí, která využívá různých forempůsobení v úsilí o dosažení světového kalifátu. Sérií teroristických útoků al-Kajdy od polovinydevadesátých let, především pak útoky z 11. září 2001, a následnou protireakcí USA a jejichspojenců bylo probuzeno relativně početné džihádistické hnutí (doposud jej však tvoří pouzemalá část z celkového počtu muslimů).Al-Kajdá usiluje za pomoci ozbrojeného působení o vybudování emirátů pod svou kontrolouna územích, kde jsou nestabilní vlády (Irák, Afghánistán) nebo zhroucené státy (Somálsko).Snaží se o svržení sekulárních či proamerických režimů v tradičním islámském prostorua nastolení vlastních emirátů. Celý svět by měl být nakonec sjednocen v globálním kalifátu.Do té doby razí koncepci neteritoriálního islámského státu v globálním rámci 275 .Dle poměrů působí al-Kajdá teroristickým (Saúdská Arábie), guerillovým (jižní Afghánistán)a někde i miličním (Somálsko) způsobem. Její základna se rozšiřuje tím, že se do ní začleňujídříve samostatné regionální islamistické militantní skupiny. Al-Kajdá podporuje i teroristickéa militantní tendence v muslimských komunitách v evropských a amerických státech, přičemžz nich rekrutuje i bojovníky do válečných konfliktů v Asii a Africe.K tomu napomáhá také mediální internetová propaganda, která má i širší význam, a sice udržováníexistence fanatické „Cyber-Ummy“ 276 . Al-Kajdá je tedy připravena vést i rozsáhloukybernetickou válku. Vedle násilných aktivit al-Kajdá usiluje také o rozvratné působení vůčizápadním demokraciím zneužíváním jejich liberálních demokratických svobod a zneužívánímnorem ochraňujících před náboženskou a jinou diskriminací. Po obsazení strategickýchúzemí hodlá využívat i prostředky ekonomického a energetického nátlaku.Spektrum jejích činností je tedy značně rozsáhlé a ve svém souhrnu směřují k nárůstu masovostidžihádismu, k postupným teritoriálním ziskům islámského státu pod vedením al-Kajdy,k oslabení a posléze zničení nepřátel a nakonec ke vzniku globálního kalifátu. Subverzivnístrategie se tak postupně mají měnit na ofenzivní „běžné“ strategie (konvenční i nukleární).Strategie proti ozbrojené subverzivní činnostiPostupy proti ozbrojené subverzivní činnosti reagují na specifika subverzivních strategií.Zahrnují širokou škálu postupů a zpravidla nejsou omezeny pouze na vojenskou oblast.Armáda však v řadě z nich hraje důležitou roli. Hlavním faktorem je především to, jak zbavitguerillu, teroristy a další subverzivní bojovníky jejich širší podpory, nicméně významnýmúkolem zůstává i jejich bezprostřední likvidace a eliminace. V tom se liší od konvenčníchválečných konfliktů. Rozdíly mezi counterinsurgency a tradičním konfliktem ukazuje tabulkač. 6.Pokud bude pozornost zaměřena na celkové postupy proti podhoubí subverzivních aktérů,lze je pojmout v rámci pomyslné osy, jejíž krajní póly je možné nazvat:• „želená pěst“ (Iron Fist) 277 ;• „srdce a mysl“ (Hearts and Minds).275 TARTSCH, Thomas. Die neue Al-Qaida Generation: Strategien und Gegenstrategien – GefährdungseinschätzungDeutschland. Studien und Analysen, č. 4, 2007, s. 1–7, s. 3;http://www.forschungsgruppe-sicherheit.org/uploads/070824_tartsch.pdf.276 Tamtéž, s. 1–7, s. 4; http://www.forschungsgruppe-sicherheit.org/uploads/070824_tartsch.pdf.277 COLLINS, John M. Military Strategy. Priciples, Practices, and Historical Perspectives. Washington: Brassey, 2002,s. 185.240