Vojenská strategie 2008 - Ministerstvo obrany

IIVojenská strategie55Geneze československého (českého)strategického myšleníNásledující kapitola se zabývá problematikou československého strategického myšlení od vznikuČeskoslovenské republiky (ČSR) do devadesátých let 20. století. Je rozčleněná do dvouzákladních části. První z nich popisuje československé strategické myšlení a vojenskou strategickoukoncepci v meziválečném období. Druhá část je věnována období po druhé světovéválce. V jejím závěru jsou popsány zásadní změny v problematice československého a českéhostrategického myšlení a vojenské strategické koncepce, ke kterým došlo po roce 1989, respektivepo zrušení Varšavské smlouvy a pozdějším vstupu České republiky do NATO.5.1 Československo v meziválečném obdobíVálečné studie a plány 20. letVětšina československých válečných studií a plánů z období dvacátých let minulého stoletípochází ze třetího (operačního) oddělení francouzské mise. Je tedy pochopitelné, že vycházelyz francouzské vojenské doktríny a ukazovaly na úroveň ovlivnění francouzského vojenskoteoretickéhomyšlení válečnými zkušenostmi. Zároveň ovšem jejich náměty a cíle, zasazenédo rámce historického vývoje Československa, výrazně dokumentují nejen politické pozadípůsobení francouzské mise, ale i záměry vedoucích politických představitelů státu. V naprostévětšině šlo o plány válečných střetnutí, které počítají s jednotkami posílenými částečnounebo všeobecnou mobilizací.Základním problémem každé studie a plánu bylo:• zajištění hranic a pozorování nepřítele po dobu naplňování rámcových útvarů a jednotekmobilizovaným mužstvem;• manévrování soustředěnými jednotkami na vnitřních a vnějších liniích podle povahycíle manévru – buď obranného, nebo útočného.Pro různé stupně zajištění hranic byly používané různé termíny – překlady z francouzštiny,jako je střežení, pozorování, zajištění, krytí atd. Později se ustálily pro francouzské vojenskévýrazy „surveillance“ a „couverture“ české termíny „ostraha“ a „kryt“.Téměř všechny dokumenty zachovávaly následující členění:• Stanovení cíle a jeho vojenskopolitické odůvodnění s odhadem pravděpodobného chovánísousedů a důrazem na nepřátelský stát (státy).• Výchozí situace československé armády – tj. dislokace vojsk, úroveň výzbroje apod.• Předvídaná širší vojenská (politická) opatření pro přípravu vojsk na střetnutí.• Všeobecné směrnice pro ostrahu a kryt hranic, soustředění vojsk na československémúzemí po mobilizaci, opatření pro zabezpečení týlu vojsk.• Systém organizace velení na válčišti – tj. stanoviště hlavního velitele, teritoriální hranicevyšších jednotek a uskupení a jejich velitelská stanoviště.• Úkoly pro oddělení hlavního štábu vzhledem k detailnímu propracování všech rozkazůa k možným eventualitám vývoje na válčišti.124