Vojenská strategie 2008 - Ministerstvo obrany

strategie přelomu 20. a 21. stoletíIIITabulka č. 6: Counterinsurgency ve srovnání s tradičním konfliktemTradiční konfliktPočáteční hrozba Jasná NejasnáZákladní cíle Vojenské vítězství Vnitřní stabilitaRozhodující strategie Přímá NepřímáRozhodující síla Vojenská SociopolitickáTechnologická převaha Působivá TriviálníCounterinsurgencyRozhodující akce Porazit nepřátelské síly Zajistit lidovou podporuTrvání konfliktu Variabilní ZdlouhavéZdroj: COLLINS, John M. Military Strategy. Priciples, Practices, and Historical Perspectives.Washington: Brassey, s. 182.7U první z uvedených koncepcí se jedná o masivní nasazení brutální síly proti subverzivnímsilám i obyvatelstvu, které je podporuje. To je vystaveno rozsáhlým represím, aby bylo odrazenood další spolupráce. Příkladem jsou například protipartyzánské operace německýchnacistů a s nimi kolaborujících jednotek ve východní Evropě za druhé světové války.U druhé koncepce se naopak jedná o snahu co nejvíce získat ideově a emočně (proto „srdcea mysl“) na svoji stranu přízeň obyvatelstva, které by jinak mohlo podporovat subverzivníaktéry (nikoliv tedy pouze ovlivnit jednání lidí strachem). Fráze „srdce a mysl“ bylaúdajně poprvé použita sirem Geraldem Templerem proti insurgency v Malajsii v letech1948–1960 278 .Reálná činnost proti subverzivním ozbrojeným aktivitám obsahuje často kombinaci různýchfaktorů. Je třeba získat si různými opatřeními podporu obyvatelstva (materiální pomoc, poskytováníslužeb, ideová osvěta – to vše mohou činit i armádní složky) a současně ho odrazovatod podpory subverzivních aktérů sankcemi. Důležité je i zajistit příznivé mediálnízpravodajství o vlastních aktivitách.Za pomoci zpravodajství je nutné důkladně monitorovat manévry a činnost subverzivních aktérůa ničit je. Strategie postupu proti guerille lze rozdělit v linii pojetí Johna M. Collinse na:• strategii „najít a zničit“ (search and destroy), která spočívá v systematickém pronásledovánía likvidaci guerillových jednotek;• strategii „vyčistit a držet“ (clear and hold), která spočívá v dobytí klíčových centera oblastí, v zisku přízně obyvatel, v odříznutí guerilly od zdrojů a postupném rozšiřovánízóny vlivu;• strategii „držet a pronásledovat“ (hold and harass), která je kombinací obou předchozích;současně jsou zajišťovány zóny a vně nich je systematicky pronásledován a ničenguerillový protivník 279 .278 BECKETT, Ian F. Encyclopedia of Guerilla Warfare. New York: Checkmark Books, 1995, s. 98.279 COLLINS, John M. Military Strategy. Priciples, Practices, and Historical Perspectives. Washington: Brassey,s. 186–187.241