Vojenská strategie 2008 - Ministerstvo obrany

IIIVojenská strategie6Strategická vize: Vojenská výzvaVzhledem k (morálnímu) stáří Strategické koncepce NATO z roku 1999 a s tím souvisejícínutností mít dokument, který by reagoval na důležité změny v bezpečnostním prostředí po11. září 2001, zpracovala v roce 2004 obě strategická velitelství aliance (Velitelství spojeneckýchsil pro operace – Allied Command for Operations a Velitelství spojeneckých sil pro transformaci– Allied Command for Transformation) dokument Strategická vize: Vojenská výzva.Jejím hlavním cílem je nastínit pravděpodobný charakter budoucího operačního prostředív horizontu 15 let a stanovit, jak by podle toho měly vypadat síly aliance, respektive jejíchčlenských zemí. Dokument tedy poskytuje vodítko pro transformaci ozbrojených sil na novébezpečnostní hrozby. Formálně si klade za úkol popsat charakter konfliktů budoucnosti,koncepce pro rozvoj ozbrojených sil a jejich operačních schopností a poskytnout rámec proobranné plánování a přijímání investičních rozhodnutí jak v rámci samotné aliance, tak i projednotlivé členské země. V neposlední řadě by mělo jít o dokument, od kterého se bude odvíjetbudoucí koncepční práce v NATO. Dále chce rovněž vyvolat hlubší diskuze v aliancii v jednotlivých členských státech.Podle obou aliančních strategických velitelů budou hlavními rysy vývoje bezpečnostníhoprostředí pokračující globalizace, asymetrický způsob vedení boje, demografické rozdílyv různých částech světa, ekologické faktory, zhroucené státy, skupiny podporující radikálníideologie a nevyřešené (tzv. zamrzlé) konflikty. Postupující globalizace bude mít za následek,že bezpečnost členských zemí aliance budou do větší míry ovlivňovat události kdekoli na světě.Nezanedbatelnou roli tu sehrávají i globalizovaná média, která nejenže informují o děnína celém světě v (téměř) reálném čase, ale protivník je může využívat proti demokratickýmstátům, k působení na veřejné mínění jejich obyvatelstva 121 . Asymetrický boj bude čím dálvíce využívat (komerčně) dostupnější technologie a nekonvenční prostředky, včetně zbraníhromadného ničení. Vzhledem k malé úctě protivníka k vlastnímu životu a životu civilistůobecně, budou k jeho bojové taktice patřit i sebevražedné útoky zfanatizovaných osob. Budouse prohlubovat demografické rozdíly mezi stárnoucí populací vyspělých zemí a vysokou mírourůstu populace zemí rozvojových. To bude mít mimo jiné za následek zmenšování základnymladých lidí pro službu v ozbrojených silách vyspělých (západních) států. Dále bude tatodemografická nerovnováha pravděpodobně vyvolávat migrační vlny nejen z ekonomickýcha sociálních důvodů, ale také kvůli dostupnosti zdrojů energie a potravy. Může růst mezietnickénapětí a migranti budou zatěžovat sociální systémy v cílových zemích. Dále může docházetz nejrůznějších příčin (ekonomické, etnické, náboženské, slabé politické vlády apod.)k rozpadům států a z toho může plynout i nekontrolované šíření zbraní. V neposlední řaděbudou hrozbou pro alianci nejrůznější skupiny podporující radikální ideologie a nevyřešenékonflikty v některých částech světa.Nové bezpečnostní prostředí bude mít důsledky pro vojenské síly. Aliance bude muset zvládnoutcelou paletu nejrůznějších úkolů – od prevence krizí přes humanitární operace až poboj vysoké intenzity, a to všechno se souběžnou spoluprací a koordinací s řadou mezinárodníchvládních i nevládních organizací. Ačkoli je velká konvenční agrese proti území NATOnepravděpodobná, aliance se nemůže zaměřit pouze na asymetrické hrozby mimo teritoriumsvých členských zemí, ale musí si stále uchovat schopnost vést bojové operace vysoké intenzity.121 Tak například televizní záběry na dav Somálců vlekoucích ulicemi hlavního města Mogadiša těla americkýchvojáků v roce 1993 přispěly k požadavku americké veřejnosti na odchod amerických vojálů ze Somálska.160