Vojenská strategie 2008 - Ministerstvo obrany

IIIVojenská strategie6AČR, jejímiž hlavními složkami jsou pozemní síly, vzdušné síly a podpůrné složky, je organizovánana principu brigádního a praporního systému, který umožňuje variabilní a operativnípoužití vojsk. Schopnost sil působit v rámci aliance je nicméně omezena kvalitou systémůvelení, řízení a průzkumu, komunikačních a informačních systémů, zastaralostí a nedostatečnýmtechnickým vybavením stávající výzbroje a ostatní techniky.Za hlavní přínosy dosavadní transformace resortu obrany Koncepce označila splnění minimálníchvojenských požadavků pro vstup ČR do NATO, institucionalizování systému obrannéhoplánování, zahájení procesu snižování počtů osob a hlavních zbraňových systémů, sníženípočtu posádek a rovnoměrnější rozmístění armády na území státu, zlepšení vzájemného vztahumezi obyvatelstvem a armádou a zavedení systému jazykové přípravy vojáků z povolání.Mezi přetrvávající těžkosti zařadila aplikaci moderních manažerských metod, hodnostnía vzdělanostní strukturu vojáků z povolání neodpovídající požadavkům stanoveným systemizacífunkcí a hodností, dále absenci zásadní restrukturalizace vojenského školství a integraceobranného výzkumu a vývoje a rovněž neuspokojivý stav v oblastech snižování nemovitéhomajetku, rozsahu a struktury zásob a modernizace výzbroje a ostatní techniky.Mezi základní východiska a limitující podmínky budoucí struktury a velikosti AČR Koncepcezařadila schopnost v rámci NATO eliminovat potenciální bezpečnostní rizika a ohroženístátu definovaná Vojenskou strategií ČR a jako člen aliančního uskupení plnit úkoly podlečlánku 5 Severoatlantické smlouvy (někdy nazývané Washingtonská smlouva) 140 , včetněúčasti na mezinárodních mírových operacích mimo území státu i aliance. Dosavadní samostatnépojetí obrany státu se změnilo v pojetí kolektivní, při udržení individuální schopnostibránit území státu jako celku, v souladu se články 3 a 5 Severoatlantické smlouvy, a zachovánípřipravenosti vyčleňovat deklarované síly a prostředky do aliančního uskupení. Zdrojováomezení lidská, věcná a finanční měla mít pro naplňování cílů výstavby a stanovených úkolůzásadní význam.Hlavní cíle resortu obrany kromě již zmíněného zajištění eliminace rizik v rámci kolektivníobrany při zachování schopnosti autonomní obrany státu zahrnovaly dosažení schopnostispolupůsobit určenými silami a prostředky s armádami NATO. Dále se mezi ně řadilo i odstraněnínegativních jevů současného stavu a sladění výstavby s ekonomickými možnostmistátu. Hlavní úkoly obsahovaly zejména zabezpečení kvality a kvantity personálu, zbraňovýchsystémů a ostatní techniky podle standardů NATO. Plánované změny byly současněsestaveny podle priorit výstavby resortu, kam kromě zajišťování úkolů obrany, modernizacevýzbroje a zvýšení kvality personálu patřilo rovněž prohloubení civilní kontroly ozbrojenýchsil, rozvoj informatiky, výstavba jednotné logistiky resortu, uplatnění ekologických technologiíaj.V pasáži věnované organizačnímu členění resortu a úkolům jednotlivých prvků se mimo jinéuvádělo, že resort bude tvořit AČR, přímo podřízené útvary a zařízení civilněsprávní částiMO, osoby v zahraničních misích a dočasně Civilní ochrana ČR. Celkový početní stav resortuneměl překročit v roce 2002 mírový limit 62 000 osob – vojáků z povolání (VZP), vojákův základní službě (VZS) a občanských zaměstnanců (o. z.).140 Podle článku 5 Severoatlantické smlouvy je ozbrojený útok proti kterémukoliv členskému státu NATO považovánza ozbrojený útok proti všem členským státům aliance. Viz Severoatlantická smlouva, Příručka NATO,2001, s. 546.178