Vojenská strategie 2008 - Ministerstvo obrany

IIIVojenská strategie7do zpráv a i obyčejné zábavné programy budou modifikovány tak, aby obsahovaly skrytápropagandistická sdělení šitá na míru jednotlivce nebo rodiny. Takto „snadný“ proces infiltraceje podle Tofflerových umožněn zejména zvyšující se závislostí na médiích obecně.Důsledek takového vývoje může být ten, že zprávy, tj. co se vysílá a jakým způsobem, budoumít vliv na to, zda se daná země do války vůbec zapojí. 325 Média mohou ovlivnit mínění politikůo takto zásadních otázkách, snaha o ovládnutí médií k jejich využití pro „národní“ zájmytím ještě zesílí.Někteří autoři hovoří o „CNN efektu“. Tím je míněn názor, že zahraniční politika má jít rukuv ruce s žurnalistikou, tzn. že vysílání televizních záběrů z krizové zóny vyžaduje, aby se politicivyjadřovali k této partikulární situaci a zajímali se o ní spíše než o jiné, které mohou býtovšem stejně vážné nebo dokonce i závažnější. 326 Podle tohoto názoru tedy média deformujípolitickou a vojenskou agendu a nastavují priority, což může mít za důsledek i to, že v jinýchválkách dojde vlivem absence mediálního pokrytí k neadekvátní intervenci. 327I z tohoto titulu se dá předpokládat, že nejdůležitější bitvy zítřka se odehrají na poli mediálním.Média mohou ve velké míře ovlivnit veřejné mínění a tím i výsledek bitvy/války;do značné míry se jim přičítá moc rozhodnout, které z mnoha krizí, jež se ve světě odehrávají,bude věnována „globální“ pozornost.Otevřené zdroje a povstání Zapatovy armády národního osvobozeníInformační doba je charakterizována obrovským vzestupem množství informací. Stále většípočet toho, co je třeba znát k učinění rozhodnutí, lze najít v „otevřených zdrojích“. Moderníekonomiky vyvinuly mnoho kanálů, jimiž mohou proudit informace: mobilní telefony,osobní počítače, kopírky, faxy, videokamery atd. Ty jsou četné a plně decentralizované, častoi mimo dosah vládních a vojenských cenzorů. Systémy jsou schopné překračovat hranice,usnadňovat kooperaci menším skupinám. Rozvoj nových médií zapříčiňuje, že je možné drsnécentralizované propagandě vedené „shora“ čelit stále více „zdola“.Vhodným příkladem k demonstraci „aktivit zdola“, tedy toho, jak nová média propojují svět,ovlivňují veřejné mínění i výsledky boje, je Zapatistické povstání v Mexiku ze začátku roku1994. Povstalci ze Zapatovy armády národního osvobození (EZLN) požadovali po mexickévládě zabezpečení základních životních podmínek a práv pro domorodé obyvatelstvo,zejména pak podporu indiánské kultury a přiznání práva na zisky z nerostného bohatstvínacházejícího se na jejich území, agrární reformu atd. Svoje požadavky EZLN uveřejňovalav novinách, na tiskových konferencích, povstalci rozpoutali kampaň, aby se o problémumexických indiánů dozvědělo co nejvíce lidí. Přestože se vláda snažila celý problémbagatelizovat a charakterizovala povstání jako „lokální izolovaný konflikt dvou set individuís vágními požadavky“, EZLN se nevzdala a pomocí důsledné mediální kampaně, během325 CARRUTHERS, s. 206.326 CARRUTHERS, s. 207.327 O míře vlivu médií, a to zejména televize v „reálném čase“ a Internetu, se mezi odborníky vedou rozsáhlé diskuze.Jsou zastoupeny jednak názory, že vysílání televizních záběrů ze zóny krize nutně vyvolá odpovědi a reakcepolitických představitelů a že je tedy role televize kruciální, utvářející. Současně však čteme i střízlivější názoryo tom, že role televize je omezená a že má zásadní roli pouze tam, kde jsou politika i další vysvětlování politikůnejasná a televizní záběry mají situaci ozřejmit a „dovysvětlit“. Viz CARRUTHERS, s. 208.256