Vojenská strategie 2008 - Ministerstvo obrany

2strategieITypologie strategií2Clausewitz posuzoval válku jako souboj velkého rozmachu, v rámci něhož je strategie považovánaza dialektiku vůlí. Podle představy tohoto souboje a této dialektiky stavěli teoreticia historici určité druhy strategie soustavně proti sobě – například strategie jaderné a klasické,strategie klasické a revoluční, strategie vyčerpání a zničení, strategie pozemní a námořní nebostrategie ofenzivní a defenzivní. Tento protiklad vysvětluje jednu z důležitých charakteristikstrategie, což je možnost volby. Strategická volba je určována ve funkci vlastních prostředkůa prostředků protivníka, strategie jsou definovány ve funkci významu připisovaného strategickýmzpůsobům působení na protivníka, hlavně na úrovni strategie všeobecné. Nepříméstrategie například zdůrazňují strategie jiné než vojenské, zvláště strategie politické a psychologické,zatímco klasická strategie je založena v zásadě na prostředcích vojenské strategie.Ve srovnání se strategií zničení využívá vyčerpávající strategie především politických, ekonomickýcha psychologických aspektů všeobecné strategie.Rozdíly mezi strategiemi námořními a pozemními spočívají spíše v úrovni operací, vývojovéstrategie a taktiky. Námořní strategie v porovnání se strategií pozemní je strategií, jejížprincipy se vztahují na válku, v níž je důležitým prvkem moře (definice je aplikovatelná takéna vzdušnou strategii). Někteří teoretici kladou na podobnou úroveň jako námořní strategiiMožnosti strategické volbyKonvenční strategieNekonvenční (alternativní) strategieStrategie totální válkyStrategie omezené války (konfliktu)Strategie vyhlazeníStrategie opotřebeníStrategie ničeníStrategie zákazuStrategie přímáStrategie nepřímáStrategie útočnáStrategie obrannáObrázek č. 3: Možnosti strategické volby19