Vojenská strategie 2008 - Ministerstvo obrany

strategie přelomu 20. a 21. stoletíIIIa guerillový boj (guerilla warfare strategy – GWS). Konvenční obrana je postavena na snazeozbrojených sil bránit území a jeho populaci či strategické zdroje a jejím cílem je vyřadit či poškoditkapacity protivníka, aby nemohl vést útok; patří sem poziční obrana, obrana do hloubky,mobilní (manévrová) obrana aj. Guerillová strategie závisí na vyhýbání se přímému střetu;přestože se zaměřuje zejména na ozbrojené síly protivníka, není jejím cílem jejich zničení, alenarušení protivníkovy vůle pokračovat v boji, unavení protivníka, narušení jeho morálky.7Tabulka č. 3: Možné strategie bojujících stranKonvenčníNekonvenčníObrana (slabý protivník) Konvenční obrana GuerillaÚtok (silný protivník) Konvenční útok BarbarstvíZdroj: ARREGUÍN-TOFT, Ivan. How the Weak Win Wars.Cambridge: Cambridge University Press, 2005.Dále Arreguín-Toft hovoří o přímém a nepřímém strategickém přístupu. Nekonvenční strategiemíří na nepřátelskou morálku, vůli bojovat. Guerillový boj oslabuje morálku ozbrojenýchsil protivníka a jeho domácí populace. Barbarství míří proti základním a nezbytným složkámguerillové strategie – bezpečným základnám a podpoře guerillových bojovníků ze strany obyvatelstva.Za nepřímý postup proti konvenční obraně protivníka považuje strategické bombardování,ekonomické sankce atd., nikoliv tedy uplatnění nájezdnické taktiky spojené s fyzickýmvyhlazováním nepřátelské populace. Během své argumentace Arreguín-Toft vyslovujehypotézu, že použití obdobných strategických přístupů (konvenční útok versus konvenčníobrana, barbarství versus guerilla) vede většinou k vítězství silnějšího z protivníků, použitíopačných strategií k vítězství slabšího z protivníků. Dokládá to krom jiného statistikou, podlekteré v konfliktech během let 1800–2003 při použití obdobných strategií silnější z protivníkůzvítězil v 77 % případů, zatímco při použití opačných strategií pouze v 36 % případů 235 .Tabulka č. 4: Strategické interakce a vítězství v asymetrických konfliktech 1800–2003Silný protivníkSlabý protivníkStejný strategický přístup 76,8 % případů 23,2 % případůOpačný strategický přístup 36,4 % případů 63,6 % případůZdroj: ARREGUÍN-TOFT, Ivan. How the Weak Win Wars.Cambridge: Cambridge University Press, 2005.Zdálo by se tedy logické využít například proti oponentům využívajícím guerillové metodyboje barbarské strategie. Je však zřejmé, že použití barbarské strategie s sebou nese další nutnárizika, z nichž nejvýznamnější je možný dopad na morálku vlastních vojáků, populace a spojenců.Tento dopad je nejmarkantnější u demokratických států a zvolení vhodné nepříméstrategie patří k velmi obtížným rozhodnutím.235 ARREGUÍN-TOFT, Ivan. How the Weak Win Wars. Cambridge: Cambridge University Press, 2005.223