Vojenská strategie 2008 - Ministerstvo obrany

strategie přelomu 20. a 21. stoletíIIIje využívat v konkrétních situacích. Revoluce v technologiích se mimo jiné odráží v důrazuna snížení masovosti armád, což zahrnuje rovněž minimalizace vedlejších ztrát, inovace,akceleraci. Manipulace s informacemi se stává stejně zásadní jako manipulace se zbraněmia nová média něco takového umožňují v míře, jaká zatím neměla obdoby.Změna společnosti s sebou přináší i novou podstatu válek. Ty se liší od těch tradičních v několikarysech: válčí spolu různé typy skupin, jako jsou paravojenské jednotky, vojenští diktátoři,policejní síly, tradiční armády i od nich odtržené oddíly. Skupiny jsou decentralizované,používají vyspělé technologie. 321 Většina těchto válek je lokálních, ale mají silnou schopnostmožného transnacionálního napojení. Strategie těchto bojů vychází z principů nekonvenčníhoválčení, ze zkušeností guerilly (ta je charakterizována snahou překonat koncentraci „státní“vojenské síly, která je typická pro tradiční válečné konflikty). Z tohoto titulu se bojovnícivíce než na přímé napadání nepřítele zaměřují na ničení informační infrastruktury. 322Americká armáda, ruku v ruce s novým typem společnosti, potažmo válčení, rozpracovalanové způsoby vedení psychologických operací; letectvo má k dispozici několik speciálněupravených letounů (typu EC-130E), které jsou určeny k vedení tzv. psychologické války.Tento způsob ovlivňování nejen vojáků není nový, byl již použit například v Iráku. Způsobyboje, kdy hlavními zbraněmi jsou rozhlas a televize, jejichž speciálně zaměřené relace s cílemovlivnit myšlení lidí jsou z letounů vysílány do prostoru území protivníka, se nicméně stávajíčím dál četnější. „Tyto letouny jsou vybaveny výkonnými vysílači a anténní soustavou. Vnitřníprostory obsahují vysílací studia, která jsou obsluhována specialisty pro rozhlasové a televiznírelace.“ 323Informování o válečných aktivitách je tak jako předtím trvale pod tlakem vojenských zásahůa zneužíváno k armádním propagandistickým účelům, stejně bývá i trvale kritizováno ze stranyvojenských představitelů a vládního aparátu za napomáhání nepříteli.Rozvoj forem války, tzv. nové války či války třetí vlny, ovšem vyvolává revoluci i v propagandě.Nová média umožňují přenášet různé verze sdělení pro každý segment publika. Událostise v různých verzích mohou líčit tak, aby to v každé skupině diváků vyvolávalo zamýšlenýefekt. Tento proces nazývají Tofflerovi segmentarizací, čímž je míněno hledání konkrétnícílové skupiny a demasifikace sdělení, tedy jeho upravování podle konkrétních požadavkůcíleného publika. Po procesu segmentarizace následuje podle nich zcela logicky i proces individualizace,při němž se ještě v rámci skupiny cílí na konkrétního jedince, kterého je snadnéobklopit koordinovanými, jemně personalizovanými sděleními, a to pomocí tisku, televize,videoher a dalších médií. 324 Propaganda se bude podle jejich názoru ještě obratněji infiltrovat7321 KALDOR, Mary. Cosmopolitanism and organised violence, Paper prepared for Conference on ‘ConceivingCosmopolitanism’, Warwick, 2000 (přístupné z http://www.theglobalsite.ac.uk/press/010kaldor.htm,6. 3. 2008).322 Protože současné války mají formu spíše netradičních (nekonvenčních) konfliktů, bývají charakterizovány rovněžnetradičním nepřítelem se zastřešujícím označením terorista. Ten roste závratnou rychlostí v nového nebezpečnéhosoupeře, a to zejména kvůli možnosti neomezeného přístupu k informačním technologiím novéhotypu, které mu usnadňují jeho propagandistický boj. Nové technologie mohou totiž téměř bez omezení šířitmyšlenku boje mezi větší skupinu recipientů, společná motivace může takto propojovat různé skupiny o libovolnésíle z různých částí světa.323 Více viz www.specialista.info/view.php?cisloclanku=2006041401 (16. 3. 2008).324 Viz TOFFLER, s. 188. Tento proces, jak upozorňují autoři, ovšem vyžaduje hlubokou a detailní znalost koncovéhozákazníka (diváka).255