Vojenská strategie 2008 - Ministerstvo obrany

IIIVojenská strategie6příznivé pro zájmy USA a globální bezpečnost. To znamená, že ozbrojené síly musí být schopnéreagovat na celé spektrum krizí, aby ochránily národní zájmy USA. V dalších fázích musíbýt přijaty kroky k současné přípravě na nejistou budoucnost. 100 Strategie z roku 1997, navazujícína předchozí dokumenty, zmiňuje podobné součásti vojenské strategie. Pod formovánímezinárodního prostředí jsou zahrnuty z předchozí strategie známé aktivity obsahujícízvyšování mezinárodní stability, předcházení a minimalizování konfliktů a hrozeb a mírovéodstrašení. Reakce na celé spektrum krizí zahrnuje odstrašení agrese a přinucení v případěkrize, boj a vítězství v rozsáhlých regionálních válkách a vedení paralelních operací menšíhorozsahu dle aktuálních potřeb. V rámci přípravy na nejisté výzvy budoucnosti budou ozbrojenésíly USA usilovat o dosažení informační nadvlády a technické inovace. Strategie 1997 takénavazuje na předchozí definice strategických konceptů. Mezi tyto koncepty patří strategickápohyblivost (agility), zámořská přítomnost, projekce síly a udržování přesvědčivé síly k dosaženívojenských i nevojenských cílů. 101Odlišnosti oproti předcházející strategii je možné nalézt pouze v několika oblastech. Předevšímjsou v roce 1997 mnohem detailněji rozebírány asymetrické hrozby a tzv. divoké karty,což je termín, který byl v předchozí vojenské strategii užit k označení nepředvídatelnýchhrozeb v mezinárodním bezpečnostním prostředí. Kromě toho jsou zde zdůrazněny důvody,proč musí být armáda zapojena do formování mezinárodního prostředí. V návaznosti na tentopožadavek je akcentována schopnost armády k vedení bojových operací a vítězství ve válcejako nejdůležitější úkol ozbrojených sil USA. Předseda sboru náčelníků štábů zde také mnohemdetailněji identifikuje požadovanou strukturu sil, které by měly naplnit vojenskou strategii.Tento krok je možné vysvětlit snahou vyvinout větší tlak na jednotlivé druhy sil k provedenínezbytných reforem a nepříjemných redukcí počtů pomocí jasného stanovení limitův dokumentu nejvyšší úrovně. Oproti předchozím dokumentům je posledním z významnýchrozdílů podrobnější rozpracování přípravy na budoucnost. Strategie 1997 položila základpro současnou doktrínu vedení společných operací a provedení transformace ozbrojenýchsil v souladu s nejnovějším vývojem v oblasti vojenství (revoluce ve vojenství – Revolutionin Military Affairs). 102Vojenská strategie 2004Události ze září 2001 výrazně ovlivnily fungování ozbrojených sil USA, což se pochopitelněodrazilo i ve vojenské strategii, a to jak do obsahu, tak i do procesu přípravy. Ještě koncemroku 2001 bylo publikováno pravidelné čtyřleté hodnocení obrany (Quadrennial DefenceReview) jehož součástí byla i obranná strategie USA. Následně byla v roce 2002 vydána novábezpečnostní strategie. V návaznosti na zmíněné dokumenty byla na rok 2002 připravovánai nová vojenská strategie, ale její vydání se nakonec o další dva roky pozdrželo. Důvodembyla nutnost prioritně řešit otázky spojené s vojenským nasazením ve válce proti terorismu.Koordinaci postupu a strategické vedení pro jednotlivé složky ozbrojených sil ve válce protiterorismu poskytl Národní vojenský strategický plán pro válku proti terorismu (NationalMilitary Strategic Plan for the War on Terrorism). Plán vydal předseda sboru náčelníků štábů(generál Richard B. Myers) jako utajovaný dokument poskytující armádě všeobecné pokyny100 National Military Strategy 1997. Washington: U. S. Government Printing Office, 1997, s. 2.101 Viz National Military Strategy 1997.102 MEINHART, s. 309.142