Vojenská strategie 2008 - Ministerstvo obrany

strategie přelomu 20. a 21. stoletíIIIřízení obrany státu a velení ozbrojeným silám. Redukce ozbrojených sil, tj. početních stavůa výzbroje, probíhala nejen v souladu s realizací koncepce její výstavby, ale současně i jakosmluvní závazek vyplývající z S-KOS. Původní početní stav vojáků v činné službě, který činilv roce 1989 cca 210 000 osob, se tak koncem roku 1992 snížil na tabulkový mírový počet159 152 osob.Změny v přípravě vojsk byly výrazné. Došlo k přechodu od systému přípravy koaliční na přípravu,která zabezpečovala schopnost armády samostatně bránit ČSFR. V praxi to znamenalo,že se ustoupilo od rozsáhlých divizních a plukovních taktických cvičení. Základem se stalavycvičenost jednotlivce a slaďování činnosti jednotek do stupně prapor.Vojenská doktrína ČSFR byla vyhlášena Federálním shromážděním dne 20. března 1991.Podle této doktríny bylo hlavním úkolem Československé armády v případě napadení odrazitpozemní i vzdušný útok nespecifikovaného agresora z jakéhokoli směru a na jakoukoli částúzemí ČSFR. Respektovala rovněž princip rozumné obranné dostatečnosti. Současně deklarovala,že ČSFR je připravena poskytnout své ozbrojené síly k plnění úkolů v rámci mírovýchsil OSN i k likvidaci následků ekologických a jiných živelních katastrof. Jedním z důležitýchustanovení doktríny bylo rozhodnutí uskutečnit zásadní přestavbu ozbrojených sil, jejímž cílembylo vybudovat armádu výlučně obranného charakteru.6Rozdělení armády ČSFR 133V souvislosti s dosavadním vývojem česko-slovenských vztahů a výsledky červnových volebv roce 1992 bylo přijato politické rozhodnutí o rozdělení ČSFR na dva samostatné státy a tími o rozdělení federální armády.Rozdělení armády ČSFR vycházelo z ústavního zákona číslo 541/1992 Sb., o dělení majetku Českéa Slovenské Federativní Republiky a jeho přechodu na Českou republiku a Slovenskou republiku,a ústavního zákona číslo 542/1992 Sb., o zániku České a Slovenské Federativní Republiky.Principy a zásady rozdělení armády ČSFR byly schváleny Radou obrany státu dne 28. září 1992.Pro rozdělení sil a prostředků byl stanoven poměr 2 : 1, a to s ohledem na kvantitativní i kvalitativníukazatele a cenovou hodnotu. V uvedeném poměru byly rozděleny limity počtů osob,výzbroje a techniky tak, aby v souhrnu nebyla překročena stanovená hranice pro bývalouČSFR daná S-KOS.Proces rozdělování byl řízen Generálním štábem v součinnosti s vojenskými velitelstvímiZápad, Střed a Východ a velitelstvím letectva a protivzdušné obrany. Tento složitý a náročnýmanévr představoval přemístění množství techniky a materiálu mezi oběma republikami prostřednictvím2324 vojenských transportů po železnici a 117 přesunů kolon techniky po silnicích.Z území Slovenské republiky bylo do České republiky přesunuto 224 dělostřeleckýchsystémů, 42 letounů, 39 kusů automobilní techniky a 691 ostatních druhů techniky. Naprotitomu z České republiky bylo přesunuto na slovenské území 347 dělostřeleckých systémů,163 letounů, 164 tanků, 59 bojových vozidel pěchoty a obrněných transportérů, 2032 kusůautomobilní techniky a 610 ostatních druhů techniky. Přesuny výzbroje, techniky a materiálu,které byly zahájeny k 1. listopadu 1992 a v hlavních druzích ukončeny do 20. prosince 1992,probíhaly organizovaně bez mimořádných událostí. Ke konci roku 1992 bylo ukončenopředání letadel.133 Bílá kniha o obraně České republiky.173