Vojenská strategie 2008 - Ministerstvo obrany

strategie přelomu 20. a 21. stoletíIII6.4 Československé a české strategickémyšlení a vojenskostrategické koncepcepřelomu tisíciletí6Bezpečnostní politika a obrana, jako její nedílná součást, prošly v České a Slovenské Federativnírepublice (ČSFR; 1990–1992) a České republice (ČR; od 1993) od listopadové revolucev roce 1989 hlubokými změnami. V mezinárodněpolitické oblasti byly ovlivněny zejménaukončením studené války a bipolarity, rozpadem sovětského impéria a ukončením činnostivojenského paktu Varšavské smlouvy. Mezi hlavní vnitropolitické vlivy patřily přechod k demokratickémurežimu, rozdělení federace a její armády na dva samostatné celky a začleněnízemě do NATO a EU. V souvislosti s novými bezpečnostními výzvami nelze rovněž opominoutpokračující přizpůsobování euroatlantických a evropských bezpečnostních strukturtomuto vývoji, což se nutně muselo odrazit i v obranné politice České republiky.Následující stať porovnává výchozí organizační a početní stav federální armády s výsledkyreorganizace a redukce počtů zbraní a početních sil, mimo jiné i v rámci limitů Smlouvyo konvenčních ozbrojených silách v Evropě. S ohledem na dopady v oblasti dislokace zmiňujetaké proces odsunu sovětských jednotek v letech 1990–1991. Zasloužená pozornost je věnovánaprůběhu a výsledkům rozdělení federální armády na dvě samostatné armády k 1. lednu 1993.Dále jsou zde chronologicky vyjmenovány základní koncepční dokumenty, které se vztahovalyk reformě armády po roce 1989, a stručně charakterizovány jejich záměry a dosažené výsledky.Závěr je věnován koncepci z roku 2003, přepracované na změněný zdrojový rámec.Dědictví studené války 132Do roku 1989 vycházela koncepce zabezpečení obrany Československa z bipolárního rozdělenísvěta a z plné podřízenosti závazkům vyplývajícím z členství země ve Varšavské smlouvě, tj. vojenskopolitickémusvazku evropských socialistických zemí v čele s tehdejším Sovětským svazem.Podobně jako armády ostatních států Varšavské smlouvy i Československá lidová armáda(ČSLA), jak zněl její tehdejší oficiální název, byla budována a organizována podle vzoru armádySSSR a její charakter a způsob použití odpovídal politickým a vojenským ambicím tehdejšíhoSovětského svazu. Armáda byla součástí prvního operačního sledu Varšavské smlouvy, cožbylo dáno sousedstvím země se Spolkovou republikou Německo (SRN), na jejímž území bylyrozmístěny kromě německých jednotek i jednotky některých dalších členských států NATO.Tomuto předurčení odpovídala i organizační struktura a dislokace ČSLA.Československou armádu tvořilo k 31. prosinci 1989 pozemní vojsko, letectvo, vojsko protivzdušnéobrany státu a vojenská část civilní obrany. Území Československa bylo rozdělenodo dvou teritoriálních vojenských okruhů:• Západní vojenský okruh (dále ZVO) byl dislokovaný na území Čech a Moravy a z částii na Slovensku. Jeho velitelství sídlilo v Táboře a byl předurčen k vytvoření válečnéhofrontu. Ve své podřízenosti měl přibližně 85 % pozemního vojska.• Východní vojenský okruh (dále VVO) s velitelstvím v Trenčíně byl rozmístěn převážněna teritoriu Slovenské republiky a představoval zbývajících 15 % počtů pozemníhovojska. Na rozdíl od ZVO, který disponoval bojovými prvky armády, byly na teritoriuVVO umístěny zejména vojenské školy a opravárenská a další týlová zařízení.132 Bílá kniha o obraně České republiky, 1995, MO ČR – Impuls, Praha, 1995, s. 21–29.171