Vojenská strategie 2008 - Ministerstvo obrany

strategie přelomu 20. a 21. stoletíIIIKaldor, Mary. Cosmopolitanism and organised violence, Paper prepared for Conferenceon ‘Conceiving Cosmopolitanism’. Warwick, 2000;http://www.theglobalsite.ac.uk/press/010kaldor.htm (16. 3. 2008).Keeble, Richard. New Militarism and the Manufacture of Warfare. In HAMMOND, Philip,HERMAN, Edward S. Degraded capability: The Media and the Kosovo Crisis,London: Pluto Press, 2000.Kuběnová, Klára. Psychologická válka a její proměny v průběhu dvacátého století.Diplomová práce. Brno: Fakulta sociálních studií, 2002.Kunczik, Michael. Základy masové komunikace. Praha: Karolinum, 1995.Nastoupil, René. Psychologické operace v ozbrojených silách NATO. Ústav obrannýchstudií AČR, 1995.Ronfeldt, David, MARTINEZ, Armando. A Comment on the Zapatista ‘Netwar’.In ARQUILLA, John, RONFELDT, David (ed.). In Athena’s Camp: Preparingfor Conflict in the Information Age. Rand Pulbication, 1997;http://rand.org/pubs/monograph_reports/MR880 (16. 3. 2008).Sproule, Michael J. Propaganda and Democracy. The American Experience of Mediaand Mass Persuasion. Cambridge: Cambridge University Press, 1997.Skoco, Mirjana, Woodger, William. The Military and the Media. In HAMMOND,Philip, HERMAN, Edward S. Degraded capability: The Media and the Kosovo Crisis,London: Pluto Press, 2000.Toffler, Alvin, Tofflerová, Heidi. Válka a antiválka. Jak porozumět dnešnímuglobálnímu chaosu. Praha: Dokořán a Argo, 2002.Underwood, Mick. Propaganda Today.On line www.cultsock.ndirect.co.uk/MUHome/cshtml/index.html (16. 3. 2008).Volek, Jaromír. Média v „omezené“ válce: simulovaný konflikt v Perském zálivu.Revue pro média č. 2: Válka a propaganda, duben 2002.7Orientace ve studiuShrnutíTento text se zabývá vztahem armády a médií v době jejich největšího rozvoje. Na konkrétníchpříkladech demonstruje válečné strategie, které bylo potřeba s ohledem na rozmach masovýchmédií přijmout ze strany armádních velitelů, aby dosáhli žádaného výsledku. V textuje nejprve věnována pozornost válce ve Vietnamu, o které dlouho panovalo všeobecné přesvědčení,že neomezené mediální pokrytí obrátilo veřejnost proti této válce. V následujícíchkapitolách jsou rozebírány další válečné konflikty, ve kterých se již armáda na tento jev snažilareagovat: ať už zamezením vysílání válečných záběrů, což zvedlo značnou nevoli na straněveřejnosti, tak následným postupným začleňováním reportérů do armádního tělesa způsobem,aby tito svojí prací neohrožovali národní bezpečnost (válka v Zálivu). Na závěr je v textuanalyzován další rozvoj médií, který dále mění podstatu válek – tzn. pozornost je věnovánatomu, jak větší vliv informací a rozmach Internetu ovlivňují armádní pohled na válku a měnínejen strategie, ale i možné rozložení sil na stranách jednotlivých aktérů.259