Vojenská strategie 2008 - Ministerstvo obrany

strategie přelomu 20. a 21. stoletíIIIpro vedení války s terorismem. Jelikož po plánu následoval ještě další neutajovaný dokumentudělující pokyny pro vedení operací (Joint Operations Concepts), současné vydání vojenskéstrategie se zdálo být nadbytečné. 103Pochybnosti okolo vydání vojenské strategie vyřešilo rozhodnutí Kongresu, který současněse schvalováním zákona o obranném rozpočtu požadoval zhodnocení vojenské strategieUSA. Odpovědí Kongresu bylo vydání Národní vojenské strategie z roku 2004, která bylapro Kongres zpracována i s utajovanou přílohou, kde jsou detailněji analyzována strategickárizika. Rok 2004 byl také výjimečný významnějším vstupem ministra obrany do procesu plánovánía formování strategie. Ministerstvo obrany poprvé připravilo Strategii národní obrany(National Defence Strategy) jako samostatný dokument, který poskytuje detailnější podkladpro vojenské vedení při vypracovávání strategie, plánování a vedení operací. Úkolem vojenskéstrategie je především implementovat vymezení a cíle obsažené ve Strategii národní obrany,a proto byla zpracovávána v úzké spolupráci s ministerstvem obrany. 104Ve Strategii národní obrany je věnován prostor identifikaci změn v bezpečnostním prostředía následným proměnám v charakteru hrozeb. Tradiční hrozby jsou spojeny se státními aktérya jejich armádami. Avšak vzhledem k převaze USA a jejich spojenců v oblasti schopnostípravidelných armád možní protivníci ustupují od otevřeného soupeření s USA v této oblasti.Naopak narůstají nepravidelné hrozby zájmům a bezpečnosti USA, jako jsou terorismusči povstalecké skupiny, které se zaměřují na dlouhodobé cíle a podlomení politické vůle USA.Dále jsou identifikovány katastrofické hrozby, což jsou především snahy protivníků získatzbraně hromadného ničení. Proliferace zbraní hromadného ničení patří mezi nejvážnějšíhrozby USA a jejich spojencům, a proto je třeba na ně zaměřit zvláštní pozornost. Posledníkategorií hrozeb jsou tzv. rozvratné (disruptive) hrozby, kam spadají nová technologickářešení, které mohou změnit zaběhnuté způsoby boje a v určitých oblastech zvrátit převahuUSA. Existují náznaky, že možní protivníci usilují o vývoj podobných technologií (napříkladbiotechnologie, informační technologie), a jelikož jsou podobné průlomové objevy nepředvídatelné,ozbrojené síly musí rozpoznat jejich potenciál a připravit se na zvládnutí možnýchdůsledků. 105Ve vojenské strategii jsou rozebrány hlavní aspekty bezpečnostního prostředí, což jsou: širšíokruh protivníků (od států po nestátní aktéry a individua), komplexnější bojiště (rozšíření prostoruboje na celou planetu), šíření a zpřístupňování moderní technologie (civilní technologiedvojího použití). Vojenská strategie rozvádí cíle ze Strategie národní obrany a určuje tři vojenskéstrategické cíle. Prvním a nejdůležitější z těchto cílů je ochrana Spojených států. Důrazna ochranu vlastního území proti jinému než nukleárnímu napadení je přitom zcela novýa představuje reakci na září 2001. K zabezpečení tohoto cíle mají ozbrojené síly předevšímodstraňovat zdroje hrozeb v zahraničí a utvářet protiteroristicky naladěné mezinárodní prostředí.Na domácí půdě mají ozbrojené síly zajistit strategické přístupy k USA a být schopnéposkytnout podporu civilním orgánům, pokud to bude nutné. Druhým strategickým cílemje prevence konfliktu a překvapivého útoku. Akce k zajištění tohoto cíle zůstávají podobné jakov předchozích strategických dokumentech: předsunutá přítomnost, mezinárodní bezpečnostní6103 MEINHART, s. 310–311.104 MEINHART, s. 311.105 National Defence Strategy of the USA: Strategy for Today, Vision for Tomorrow. Washington: Ministry of Defence,2005.143