Vojenská strategie 2008 - Ministerstvo obrany

strategie přelomu 20. a 21. stoletíIIInovinářů. Ti lidé jen dělají svoji práci.“ 300 Tok informací byl i nadále Američany kontrolován,Pentagon byl přesvědčen, že média stále představují překážku pro možnost vyhrát válku. 301Navzdory tomu, že média nedostávala dostatečné informace, to byla právě tato válka, kterábyla válkou médií. Bojové akce v Bagdádu začaly v hlavním vysílacím čase na východnímpobřeží USA a zpravodajská stanice CNN je vysílala živě. Zpravodajství se posunulo od popisovánítoho, co se v minulosti stalo, k tomu, co se děje právě nyní.Novináři, poučeni z předchozích válečných konfliktů, byli vybaveni svými vlastními technickýminástroji, nicméně k dispozici nebyly záběry, které by demonstrovaly skutečné bojové akcev Iráku. Zpravodajské vstupy se omezovaly především na komentáře. Do samotné první liniemělo přístup pouze na dvě stě vybraných novinářů ze zemí, které se na spojeneckých akcíchpodílely nejvíce, a ti museli souhlasit s řadou omezení pro svoji práci. 302 Diváci viděli letícístřely, ale bez toho, aniž by kdy bylo ukázáno, kam dopadají, či byly zachyceny boje či těla mrtvýcha zraněných. Jednalo se o válku slov, symbolů, ve snaze opanovat mediální prostor. 303Během operace Pouštní bouře vedla americká armáda tzv. duální válku. 304 Válka v jedné svéformě se snažila nepřítele ničit a škodit mu zbraněmi tzv. industriální doby, „neinteligentními“bombami způsobilými k masovému ničení, ve druhé válečné formě byla využívána„inteligentní“ munice vyznačující se vyšší přesností, rychlostí, větší koordinací vojenskýchakcí. Technologické inovace vedly k hlubokým změnám ve vedení války, změnilo se vybavení,výcvik, taktika. Střely naváděné laserem začaly přesně vyhledávat a likvidovat strategické cíle:velitelství iráckého letectva, budovy, ve kterých sídlily irácké zpravodajské služby. Tyto modernízbraně mají tedy schopnost vnikat do vysoce rizikových oblastí, ničit bez žádnýchči pouze s „minimálními“ ztrátami důležité strategické cíle.Americká média během konfliktu zobrazovala právě tento moderní obraz války, zdánlivěbez krveprolití, který kontrastuje s mediálními obrazy války ve Vietnamu. Proto bylo z válkyvedené „tradičními“ prostředky na televizních obrazovkách ukázáno jen velmi málo.Aby Spojené státy neztratily kontrolu nad válečným konfliktem, snažily se o maximalizaci využitínových metod tzv. informační války, kterou dopředu naplánovaly do nejmenších detailů.Jelikož disponovaly převahou ve veřejném informačním prostoru, bylo v této válce využívánomasových médií k rozpoutávání masových emocí ve společnosti. Za hlavní příčinu úspěchupsychologických operací se považuje koordinované použití letáků, rozhlasového vysílánía mobilních rozhlasových zařízení. 3057300 Z vyjádření kapitána Michaela Hermana, ředitele Úřadu pro informatiku. Viz DVD Obraz nepřítele.301 Vedení armády USA k lepšímu pochopení práce médií zavedlo pro armádní úředníky kurz nazvaný Armádaa média, který byl zaměřený na objasnění vzájemných vztahů mezi médii a armádou, roli médií v informačníválce a jak by měli představitelé armády s médii hovořit. SKOCO, Mirjana, WOODGER William. The Militaryand the Media. In HAMMOND, Philip, HERMAN, Edward S. Degraded capability: The Media and the KosovoCrisis, London: Pluto Press, 2000, s. 79.302 Zakázáno bylo například vést rozhovor s armádními zaměstnanci, filmovat či fotografovat otřesené či trpícívojáky, přenášet obrazy trpících či zohyzděných válkou. In CARRUTHERS, s. 136.303 Navzdory veškerým přípravám došlo však k prolomení informačního embarga například při bombardovánítovárny na kojeneckou stravu nebo při bombardování tzv. silnice smrti, kdy byl zničen vojenský konvoj, jehožsoučástí byli rovněž civilisté.304 TOFFLER, s. 78.305 Na ležení iráckých jednotek v Kuvajtu bylo shozeno 29 milionů propagandistických letáků s 33 odlišnými sděleními,ve kterých byly instrukce, jakým způsobem se vzdát, sliby humánního přístupu atp.251