Vojenská strategie 2008 - Ministerstvo obrany

IIIVojenská strategie7o hodnotách a důvodech intervence. Celou akci plánovala pojmout takovým způsobem,aby si zajistila podporu veřejného mínění. Věřilo se, že humanitární pomoc může být rychletransferována bez ztráty na životech. I proto, když se speciální jednotky vyloďovaly u břehůSomálska, čekalo tam na ně na několik stovek novinářů. „Chápavé mediální pokrytí nezměnilosměr vojenských operací – obrazy a publicita se staly vojenskými operacemi samými.“ 316Vzhledem ke špatnému pochopení situace na místě ze strany armády ovšem novináři nakonecnamísto zobrazování úspěšné humanitární pomoci vysílali záběry mrtvých spojeneckýchvojáků i novinářů. To zapříčinilo, že se opět strhla prudká veřejná reakce proti pokračováníoperace a armáda byla nucena přemýšlet o změně strategie do budoucna.Pro další konflikty (například druhou válku v Zálivu) přišla armáda s koncepcí „začleněnéhoreportéra“, jejímž cílem bylo inkorporovat média do armády. Podle tohoto modelu novinářpodepíše smlouvu s armádou o pravidlech natáčení reportáží a armáda jej následně přidělík jednotce. „Proces začlenění byl výsledkem jak snahy tisku o větší přístup, tak nespokojenostipolitických špiček s výsledky první války v Zálivu, kde Bush nemohl ukázat žádné obrázky. Byloto jasné rozhodnutí Pentagonu dát novinářům větší svobodu, ale zároveň je mít pod kontrolou.“317 I z tohoto důvodu je z druhé války v Zálivu k dispozici na 20 000 hodin záznamůa informací z produkce amerických televizních stanic.Dilema, jak informovat o válce bez toho, aby byla vidět, bylo tentokrát vyřešeno vytvořenímjasných obrazů americké síly, jako bylo například svržení sochy diktátora. 318 „Jak se na nich(na armádě, potažmo jejích členech – pozn. autora) stanete závislí, v tom kontrolovaném systému,jakmile jste začleněni, jste vlastně uvězněni. Oni vám říkají, ať natočíte jejich tanky, že taktonatočíte záběry, které byste bez nich nikdy nenatočili.“ 319 Příběhy této války byly většinou předemnaplánovány vojenskými a politickými silami, detaily invaze byly připraveny a nacvičenypomocí interaktivních počítačových her. 320Do zpravodajství o válce pronikají hollywoodské stereotypy, jaké vidíme v akčních filmech.Ty slouží k posílení obrazu armády jako koncentrované americké síly. Pohled, jakým vidíválku Američan, se podobá zážitku diváka epického válečného filmu.V této době panuje obecné přesvědčení, že armády v demokratických systémech nemohouvyhrát válku bez veřejné podpory. Pro úspěch je tedy nutné dojít vždy k určitému celospolečenskémukonsenzu. Za problém lze v tomto smyslu považovat fakt, že krize mohou v dnešnídobě vznikat rychleji, než se dokáže vytvářet samotný konsenzus.Vzestup nových médií a nový způsob vedení válekSoučasná doba je charakterizována revolucí v technologiích. Technologické změny jako takovémění společnost, jež po době materialismu staví zejména na nehmotných hodnotách.Informační revoluce umožňuje shromažďovat daleko větší množství dat než dříve a pak316 CARRUTHERS, s. 221.317 Z vyjádření Peter Jennings, moderátora televize ABC. In DVD Obraz nepřítele.318 Názory druhé strany reprezentuje nová arabská televize Al Džazíra.319 Z vyjádření Morley Safer, dopisovatele televize CBS. In DVD Obraz nepřítele.320 In DVD Obraz nepřítele. Již koncem devadesátých let minulého století dala armáda dohromady tým producentů,scenáristů a techniků z Hollywoodu, aby zpracovali videotréninkovou simulaci; každý americký voják, kterýbyl v Iráku, byl cvičen na videohrách. Pentagon tedy nacvičuje ve virtuálním prostoru, vede virtuální války –na obrazovce, jako videohry.254