Vojenská strategie 2008 - Ministerstvo obrany

strategie přelomu 20. a 21. stoletíIIIkonfliktu. USA jasně deklarují za jakých podmínek mohou být jejich síly nasazeny do mezinárodníchoperací a v případech, kdy bude vysoká pravděpodobnost bojového nasazenísi hodlají ponechat velení v operacích.Poslední komponent strategie je nazvaný boj a vítězství. Schopnost vést bojové operace k vítěznémukonci zůstává nejdůležitějším komponentem vojenské strategie. Připravenost armádyk úspěšnému boji je základním požadavkem na ozbrojené síly a musí být brána v úvahupři všech zásadních rozhodnutích. USA budou udržovat dostatečné vojenské síly k rozhodnémuprosazení svých národních zájmů. Na základě zkušeností z operace Pouštní bouřeUSA hodlají posílit své schopnosti k projekci síly v případě válečného konfliktu. Vedle silrozmístěných v různých částech světa budou ozbrojené síly spoléhat především na projekcisíly rozmístěné v USA. Spojené státy budou schopné v krátkém časovém intervalu rozmístitvelké množství personálu a vybavení do krizové oblasti tak, aby dokázaly odradit protivníkaod dalších agresivních operací. Pro podobnou projekci síly je nezbytná včasná dostupnostbojových a podpůrných schopností jak u aktivních, tak rezervních sil.Síly USA budou v operacích nejčastěji spolupracovat s regionálními spojeneckými silami,a proto musí být schopné vést společné operace. Regionální koalice jsou pro USA nástrojemk znásobení bojové síly a důležitým prvkem k úspěšnému dosažení cílů operace. Zásadníčástí strategie vedení bojových operací je schopnost provádět společné operace a kombinovatschopnosti jednotlivých složek ozbrojených sil. Ozbrojené síly musí být schopny postupovat(velet, komunikovat) jako jeden celek a vzájemně se doplňovat prostřednictvím vlastních specifickýchschopností. Vojenská strategie proto určuje všeobecné funkce pro jednotlivé složkyozbrojených sil: pozemní a letecké síly, námořnictvo, vesmírné síly a jednotky zvláštních operací.Nejdůležitějšími jsou získání a udržení vzdušné nadvlády, rychlá rozmístitelnost vysoceúčinných pozemních sil, okamžitá odpověď na krizi prostřednictvím vyloďovací operacepodpořené námořní přítomností a schopnost zajistit globální průzkum a komunikaci. 986Vojenská strategie 1997Ještě před odchodem z funkce předsedy sboru náčelníků štábů stihl generál Shalikashvili podepsatvojenskou strategii 1997. Vypracování nového strategického dokumentu v tak krátkémobdobí si vynutila především potřeba reagovat na impulzy vzešlé od prezidenta a ministraobrany, které byly produktem širších diskuzí o způsobu zajištění bezpečnosti a roli ozbrojenýchsil USA vedených ve druhé polovině devadesátých let. V roce 1997 byla vydána Národníbezpečnostní strategie pro nové století, kde prezident Bill Clinton stanovil některé nové konceptyshrnuté slovy: formovat (Shape), reagovat (Respond) a připravovat (Prepare). Také ministerstvoobrany, na základě zadání od Kongresu, od konce roku 1996 pracovalo na revizní zprávě,která měla prověřit strategie, programy a výdaje ministerstva. Tato zpráva (QuadrennialDefence Review) 99 byla vydána v roce 1997 a podrobněji rozpracovávala výše zmíněné pojmya porovnávala tři možné alternativy dalšího postupu při výstavbě ozbrojených sil.Tři primární termíny jsou dále rozvedeny ve vojenské strategii. Spojené státy se budou i nadálezapojovat v globálním měřítku, formovat tak mezinárodní prostředí a utvářet podmínky98 National Military Strategy 1995: A Strategy of Flexible and Selectiv Engagement. Washington: U. S. GovernmentPrinting Office, 1995, s. 2–16.99 QDR 1997 navazuje na předchozí Bottom-up Review a je od roku 1997 vydáváno pravidelně každé čtyři roky(2001, 2006).141