Vojenská strategie 2008 - Ministerstvo obrany

IIIVojenská strategie7se nad ním 223 , jde i o integraci mezisystémovou – takovou může být úzká spolupráce armádya zpravodajských služeb atd. Podmínkou integrace je vysoká hustota infrastruktury, přičemžnovým fenoménem, který složitost systému značně zvyšuje, je informační infrastruktura,kterou lze popsat také jako počítačové a telekomunikační sítě. Důsledkem rozsáhlého rozšířenípočítačových a telekomunikačních technologií je zrychlení toku informací. S ohledemna fakt, že informace tvoří podstatu znalostí a znalosti jsou klíčovým faktorem pro vedeníboje způsobem vymezeným RMA, je v konfliktu nezbytné usilovat o získání relativní převahynad protivníky dalším zrychlením. To vede ke snaze o bezprostřední reakci či obecně uplatněníinformací v době co nejbližší reálnému času. Ideálem je samozřejmě simultánní uplatněníznalostí, na které odkazuje v některých svých textech zabývajících se zkoumáním rychlostiP. Virilio 224 , nicméně lze předem upozornit, že fyzické limity takovouto aplikaci znemožňují.To ovšem neznamená, že tlak na další zvyšování rychlosti neexistuje 225 . Takovýto modelve své podstatě předpokládá komplikovaný systém skládající se z velkého počtu jednoteks mnohačetnými vzájemnými vztahy, přičemž tyto vztahy se dají charakterizovat velmi rychloucirkulací informací, umožněnou infrastrukturou. Předpokladem úspěšného fungovánítakového systému je tedy maximálně robustní (telekomunikační a informační) infrastrukturaa velká pozornost věnovaná její obraně a ochraně před útoky protivníka.Patrně nejznámějším dokumentem, který obsahuje ve stručné podobě zformulované zásady ztotožňovanés RMA, je text Joint Vision 2020 (JV 2020) 226 . Podstatou transformace předkládanév Joint Vision 2020 je koncentrace na čtyři prvky: manévr, přesné údery, cílenou logistiku a komplexníochranu vlastních sil. V českém prostředí myšlenky RMA představil na začátku tohototisíciletí například K. Kozák 227 , který jednotlivé pilíře Joint Vision 2020 charakterizoval jako:a) rozhodující úlohu manévru – soustředění, rozmístění a zasazení vyčleněných sil s využitíminformační nadvlády tak, aby cílů bylo dosaženo s minimálním vynaložením sil a prostředků(strategická přeprava a mobilita na operačním a taktickém stupni);b) přesnou činnost – schopnost za všech povětrnostních podmínek cíle upřesnit, identifikovat,včas zničit, umlčet a stanovit stupeň zneschopnění, neschopnosti boje (munices koncovým navedením);c) účelově zaměřenou logistiku – dodávkami paletizovaného materiálu (zásob) přesněpodle druhu plněného úkolu zabezpečuje zasazení a udržování schopností pro činnostvojsk. Při zásobování využívá poznatků civilního sektoru a výpočetní techniky tak, abyzásoby byly dodány včas na stanovené místo;223 Srv. JENSEN, Owen E. Information warfare: Principles of Third-Wave war, Aerospace Power Journal, 1994;http://www.iwar.org.uk/iwar/resources/airchronicles/jenson.htm (3. 2. 2008).224 Francouzský vojenský historik a myslitel, který se dlouhodobě zabýval některými aspekty společenského vývoje;fascinován byl zejména závislostí současné společnosti na informacích a fenoménem zrychlování vývoje,tempa změn a jednání v průběhu posledních desetiletí. Kromě jiného se také domníval, že právě prostřednictvímrychlosti je generována moc – být rychlejší než protivník může znamenat získání převahy, minimálněovšem získání a udržení si iniciativy.225 Další charakteristiky informační společnosti lze najít například v: ALBERTS, David S., GARSTKA, John. J.,STEIN, Frederick, P. Network Centric Warfare. Washington: CCRP, 2000.226 Director for Strategic Plans and Policy, J5; Strategy Division. Joint Vision 2020, 2000;http://www.dtic.mil/jointvision/jv2020.doc (4. 2. 2008).227 KOZÁK, Karel. Revoluce ve vojenských záležitostech, 2001;http://www.army.cz/avis/vojenske_rozhledy/2001_4/67.htm (4. 3. 2007).220