Vojenská strategie 2008 - Ministerstvo obrany

IIIVojenská strategie6Vznik AČR a její transformace dle Koncepce výstavby do roku 1996 134S ohledem na uvedený ústavní zákon číslo 542/1992 Sb., o zániku České a Slovenské FederativníRepubliky, a v souvislosti se vznikem České republiky byla ve správní oblasti přijata k 1. lednu1993 některá formální opatření týkající se názvů a pojmenování i v oblasti obrany. Federálníministerstvo obrany (FMO) bylo nahrazeno názvem Ministerstvo obrany (MO), názevČeskoslovenská armáda (ČsA) nahradil název Armáda České republiky (AČR), Generálníštáb Československé armády (GŠ ČsA) byl nahrazen názvem Generální štáb Armády Českérepubliky (GŠ AČR). Federální zákonné normy, základní řády a vojenské předpisy, rozkazya nařízení zůstaly v platnosti i v AČR. Nově vzniklá AČR prakticky představovala dvě třetinybývalé federální armády z roku 1992.Organizační strukturu AČR k 1. lednu 1993 tvořilo pozemní vojsko, letectvo a protivzdušnáobrana. Součástí armády byly dále záchranné útvary civilní obrany, železniční vojsko a jednotkyostrahy objektů zvláštní důležitosti. Pozemní vojsko tvořily dvě tankové divize na sníženýchpočtech, tři mechanizované divize, z toho jedna na snížených počtech, jeden raketovýpluk, dvě dělostřelecké brigády, čtyři ženijní brigády, dvě brigády chemické ochrany, jednaspojovací brigáda, dvě brigády technického zabezpečení, dvě brigády materiálního zabezpečenía dvě zdravotnické brigády.Podle údajů předaných Českou republikou v rámci S-KOS k 1. březnu 1993 činil celkovýtabulkový mírový počet vojáků v činné službě 117 838 osob, z toho v orgánech velení a zabezpečovacíchútvarech 6910, v pozemních silách 40 101, ve vojenském letectvu a letectvu protivzdušnéobrany (PVO) 14 060, ve vojsku PVO (mimo leteckých útvarů PVO) 21 082 a v útvarecha zařízeních s centrální podřízeností (spojovací, výzkumné, stavební aj.) 23 285 osob.V tomto období bylo také nezbytné přistoupit k zásadním systémovým změnám v armádětak, aby její organizace a struktura odpovídaly změně strategického prostředí po rozdělení bývaléČSFR. Současně bylo nutné vycházet ze změněných vnějších i vnitřních bezpečnostníchpodmínek a z charakteru a cílů nově vzniklé České republiky.V průběhu roku 1993 byly k 31. prosinci 1993 ze sestavy AČR vyjmuty záchranné útvary Civilníochrany, železniční vojsko, strážní jednotky zvláštní důležitosti, vrcholový sport a jednotkyzabezpečení prezidenta republiky, ve kterých k 1. lednu 1994 celkově působilo 15 183 vojáků.Na základě závazků vyplývajících ze S-KOS byly po rozdělení ČSFR zvláštní smlouvourozděleny národní úrovně mezi ČR a SR v poměru 2 : 1. Na ČR připadlo 957 bojových tanků,1367 bojových obrněných vozidel, 767 dělostřeleckých systémů, 230 bojových letounůa 50 úderných vrtulníků. Limit pro ozbrojené síly České republiky, zahrnující kromě AČRi policii a jiné ozbrojené složky státní moci, činil 93 333 osob. 135 Od vstupu S-KOS v platnostzničila česká armáda do 16. listopadu 1995 celkem 4207 kusů smlouvou omezované techniky,z toho 1179 bojových tanků, 1470 bojových obrněných vozidel (BOV), 1498 dělostřeleckýchsystémů a 64 bojových letounů. Stalo se tak v souladu se závazkem účastnických států S-KOSzničit do 40 měsíců od jejího vstupu v platnost přebývající techniku. Nadbytečná bojová technikase likvidovala podle předepsaných postupů. Celý proces, pravidelně kontrolovaný vojenskýmiinspekcemi členských států S-KOS, byl ukončen k 15. listopadu 1995. Náklady spojenés touto likvidací přesáhly 105 mil. Kč.134 Bílá kniha o obraně České republiky.135 Informace Odboru kontroly zbrojení a odzbrojení MO.174