Liečivé rastliny v meniacich sa environmentálnych podmienkach

Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005
Úvodní - možná trochu provokativní slovo
Ladislav Bláha, Daniela Chodová, Jiřina Zieglerová
Výzkumný ústav rostlinné výroby, 161 06 Praha 6 - Ruzyně, Drnovská 507, lblaha@vurv.cz
Klimatické změny
V posledních desetiletích se na Zemi „něco“ děje - postihují nás častěji výkyvy počasí,
jednou povodně a vzápětí zase velké sucho. Ve střední Evropě se občas objeví i tornádo a v
oblastech, kde jsou tornáda pravidelným jevem, se jejich četnost a síla dramaticky zvyšuje. V
Antarktidě se uvolňují táním obří ledovce. Na druhé straně se zde každým rokem zvětšuje
výše nové sněhové pokrývky. Stáváme se svědky, že zejména na sušších místech odumírají
některé druhy rostlin a stromů a na jejich místo nastupují jiné druhy. Co je však dosud známo
a prokázáno o klimatických změnách, které mohou ovlivnit průběh počasí a stav rostlinstva na
Zemi? Skupinu jevů, ke kterým v současnosti dochází, shrnuje obecně následujících 10 bodů:
1/ Mizí led z ledovců v severských polárních oblastech a v Evropě, zejména v
Alpách.
2/ Jaro je teplejší a často sušší, mnohdy přichází dříve.
3/ V průběhu počasí dochází ke stále větším a dramatičtějším výkyvům.
4/ Rostliny i zvířata se stěhují z teplých pásem tam, kde by dříve nepřečkaly zimu.
5/ Zvyšuje se eroze.
6/ Za sto let stoupla hladina oceánů o 20 cm.
7/ Mizí korálové útesy - hynou koráli.
8/ Celosvětově ubývá pitné vody - pravděpodobné jsou mezinárodní konflikty o vodu
9/ I když Himálaje stále rostou, přesto ubývá ledový příkrov Mount
Everestu, díky vyšším teplotám ve stále vyšších nadmořských výškách.
10/ Stoupá koncentrace skleníkových plynů (oxid uhličitý, metan, oxid dusný,
halogenové uhlovodíky, přízemní ozón a vodní pára).
Zatímco se ještě před třemi lety, k možnosti klimatických změn, vyjadřovali příslušní
odborníci velmi opatrně a spíše se přikláněli k pouhým výkyvům počasí, dnes se připouští, že
ke klimatickým změnám již dochází. Jak rychlé tyto změny budou a budou-li i nadále
pokračovat, zůstává nezodpovězenou otázkou.
Posun v myšlení byl zaznamenán i v analýze příčin „globálního“ oteplování. Produkty
spalování fosilních paliv, průmyslu a dopravy, intenzivní zemědělská výroba ve vyspělých
zemích, plošné kácení a vypalování tropických lesů byly v druhé polovině minulého století
považovány za prvotní příčinu vzniku skleníkových plynů a následného počínajícího
skleníkového efektu.
Situace je však složitější, jak ostatně dokládají analýzy obsahu CO 2 ze vzduchových
bublinek vzorků antarktického ledu a také sondy v rašelině na Sibiři a v Kanadě. Přes 2 km
9