LieÄÂivé rastliny v meniacich sa environmentálnych podmienkach
LieÄÂivé rastliny v meniacich sa environmentálnych podmienkach
LieÄÂivé rastliny v meniacich sa environmentálnych podmienkach
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Vliv biotických a abiotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005<br />
Využití elektrochemických metod pro stanovení kyseliny<br />
<strong>sa</strong>licylové a jejich derivátů<br />
David Potěšil 1,2 , Jiří Petřek 3 , Jan Víteček 3 , Ladislav Havel 3 , Radka Mikelová 1 , Jitka Petrlová 1 ,<br />
Vojtěch Adam 1,2 , René Kizek 1<br />
1 Ústav chemie a biochemie, Agronomická fakulta, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita<br />
v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno; email: kizek@sci.muni.cz<br />
2 Katedra analytické chemie, Přírodovědecká fakulta, Ma<strong>sa</strong>rykova univerzita v Brně, Kotlářská 2,<br />
611 37 Brno<br />
3 Ústav botaniky a fyziologie rostlin, Agronomická fakulta, Mendelova zemědělská a lesnická<br />
univerzita v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno<br />
Souhrn<br />
Studium kyseliny <strong>sa</strong>licylové a jejích derivátů je aktuálním problémem rostlinné i živočišné biologie.<br />
V této práci byla sledována elektrochemická odezva kyseliny <strong>sa</strong>licylové, acetyl<strong>sa</strong>licylové, 2,3-<br />
dinitro<strong>sa</strong>licylové, thio<strong>sa</strong>licylové a 5-sulfo<strong>sa</strong>licylové. Pro studium byl použit stacionární<br />
elektrochemický systém (metoda diferenční pulzní voltametrie) a dále pak mobilní systém<br />
(průtoková injekční analýza) spojený s CoulArray elektrochemickým detektorem.<br />
Úvod<br />
Rostliny jsou běžně v přímém kontaktu s potenciálními patogeny jako jsou bakterie, viry a<br />
houby, jsou vystaveny rostlinným škůdcům a také environmentálním stresům /1-6/. Tento<br />
významný selekční tlak přinutil rostliny vytvářet komplex rozdílných obranných mechanismů<br />
zahrnující fyzikální a chemické bariéry (produkce antimikrobiálních látek, ztlušťování buněčné<br />
stěny, produkce mnoha různých proteinů) /1/. Exprese systematické obranné odpovědi může být<br />
regulována nízkomolekulárními látkami jako například jasmonovou či <strong>sa</strong>licylovou kyselinou /7-9/.<br />
Defenzivní mechanizmy ovlivňující vztah potenciálního patogena a hostitele jsou pravděpodobně<br />
řízeny geneticky a exprese rozdílných genů je výrazně regulována právě jednoduchými<br />
nízkomolekulárními látkami. Mezi takové molekuly patří například <strong>sa</strong>licylová kyselina, nebo oxid<br />
dusnatý /1,9-11/. Je velmi zajímavé jaký je vliv dalších nízkomolekulárních látek (především<br />
thiolových, jako je glutathion, cystein) na tuto metabolickou kaskádu /12-14/. Jejich hlavním cílem<br />
v organismech je udržovat redoxní a kovovou homeostázu /15/. Bylo však také zjištěno, že tyto<br />
ochranné thiolové sloučeniny mohou spouštět kaskádu vedoucí ke vzniku reaktivních kyslíkových<br />
radikálů (ROS), a především nejtoxičtějšího hydroxylového radikálu ( OH) /12,16/.<br />
Kyselina <strong>sa</strong>licylová (SA; obrázek 1) se dále jako taková, nebo ve formě derivátů (např.<br />
acetyl<strong>sa</strong>licylová kyselina) uplatňuje více jak 100 let při léčení lidí /17/. Nejnověji byla např.<br />
popsána inhibice růstu u baktérie Helicobacter pylori /18/ a Staphyloccocus aureus /19/. Nejdříve<br />
byl zjištěn její protihorečkový a bolest tlumící efekt, který se postupně přesunul k léčbě řady<br />
zánětlivých procesů /20/ a vlivu na kardiovaskulární systém /21/. Současné protokoly prevence před<br />
infarktem myokaradu a iktem doporučují starším a rizikovým lidem 100 – 200 mg kyseliny<br />
<strong>sa</strong>licylové denně /21-23/. O mechanismech ochranného účinku se zatím ví opravdu velmi málo a<br />
uvažuje se i o protektivním efektu SA u nádorových onemocnění /20,24-26/.<br />
247
Change language