LieÄÂivé rastliny v meniacich sa environmentálnych podmienkach
LieÄÂivé rastliny v meniacich sa environmentálnych podmienkach
LieÄÂivé rastliny v meniacich sa environmentálnych podmienkach
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Vliv biotických a abiotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005<br />
Biotické faktory houbového původu<br />
• Sypavky houbové původu (Phyllosticta sp., Hendersonia taxi)<br />
Biotické faktory živočišného původu<br />
• Roztoči hálčivci-(Cecidophyes psilapsis)<br />
• Bejlomorka (Taxomya taxi)<br />
• Puklice (Parthenolecanium sp. )<br />
• Lalokonosci poupatový a rýhovaný (Otiorrhynchus lugnodunensis, O. sulcatus)<br />
• Škody působené zvěří případně pastvou - jeden z nejzávažnějších faktorů<br />
• Změny v potravních návycích nebo ve skladbě avifauny<br />
Nevhodné způsoby hospodaření<br />
• Nepřiměřeně vysoké stavy zvěře, nepůvodní druhy zvěře (např. muflon, sika)<br />
• Holosečné způsoby hospodaření a jejich druhotné důsledky(pokles druhové a<br />
prostorové diverzity le<strong>sa</strong>)<br />
• Poškození transportními technologiemi, liniové aj. stavby v lese<br />
• Velkoplošné odvodňování krajiny<br />
• Kontaminace genofondů propagulemi zahradních kultivarů<br />
Společensko politické faktory<br />
• Nepovolená těžba tisů<br />
• Neujasněné majetkové poměry, změny vlastnických vztahů apod. “<br />
Výsledky a diskuse<br />
Většina těchto faktorů působí především na tis rostoucí na přirozeném stanovišti.<br />
V antropických vlivech se Zatloukal (2004) ještě zmiňuje konkrétně o tisech na Děčínsku, kde<br />
v odborné středoškolské práci je uvedeno srovnání od Abrahama (1999): „A jak to působí na tis<br />
červený (Taxus baccata)? „ Jehlice opadávají po 6-8 letech“ /Klika 1947/, „vytrvávají na stromě<br />
průměrně 8 let/Kavina 1946/. V práci Jana Bezka z roku 1999 jsou uvedeny ročníky jehlic u<br />
jednotlivých stromů, nikoliv však jejich průměr nebo konečné stanovisko autora. Zpracoval jsem<br />
proto z jeho práce tabulku a budu vycházet z aritmetického průměru :4,73.<br />
…. Počet olistěných přírůstků z východní strany je u fojteckých tisů 7,1; tedy roky po které<br />
setrvávají jehlice na větvích. Srovnáním s údaji o tisech na Děčínsku (4,73), dojde ke značnému<br />
rozdílu, jsou 1,5x menší a srovnáním imisních hodnot SO 2, Vychází Děčínsko 1,4x hůře. Tímto je<br />
prokázána velice hrubá závislost počtu olistěných přírůstků na imisích. “<br />
V Lednicko-Valtickém areálu (LVA) nejsou tisy vystaveny něčemu, jako je okus vysokou<br />
zvěří. Negativně tu může působit buď klima, např. nedostatek srážek, možnost extrémních mrazů<br />
atd. a nebo pouze lidská činnost, jako odstranění nevhodných větví, nahloučené vý<strong>sa</strong>dby, které<br />
mají za následek nedostatek prostoru pro rozvoj jedince. Výhodou zdejšího mikroklimatu, je velká<br />
vodní plocha rybničních soustav, které mírní extrémní výkyvy v mikroklimatu. Tisy tady třeba<br />
netrpí mechanickým namáháním velkou sněhovou pokrývkou, díky vyšším teplotám.<br />
Faktory jako je poškození mrazem, imisemi a různými chorobami se přirozeně projevují na<br />
stanovištích více tam, kde byl tis vy<strong>sa</strong>zen člověkem. Městský prostor v Opavě, kde je zajištěná<br />
péče, vytváří lepší mikroklimatické podmínky. Negativní vliv antropických vlivů je tu vynahrazen<br />
intenzivní péčí. Otázkou je, jak by tis zareagoval na nepříznivé podmínky emisí a umělého<br />
osvětlení v případě, kdy by byl ponechán vlastnímu osudu. Co také souvisí s péčí o okolní<br />
vý<strong>sa</strong>dby, nemusí vše působit příznivě, například přihnojování letničkových záhonů v blízkosti<br />
dřeviny. Cyklus přísunu živin pro letničky se neshoduje s tím, co potřebuje tis a vlivem hnojiv<br />
dochází i k ovlivnění pH půdy. To vše se pak promítne do odolnosti dřeviny. Na nekrytém<br />
stanovišti ve městě může nastat mechanické poškození způsobené sněhovou pokrývkou a to<br />
především u keřových jedinců. Dále zde bylo znatelné mechanické poškození člověkem<br />
z prostorových důvodu.<br />
263