Liečivé rastliny v meniacich sa environmentálnych podmienkach

Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005
(hodnota IC 50 = 0,185 mg/l), toxicita zinku (IC 50 = 0,185 mg/l) a mědi (IC 50 = 0,631
mg/l). Naopak nejnižší míru toxicity (tj. nejvyšší hodnotu v mg/l) vykázalo železo, u kterého
byla zjištěna hodnota IC 50 = 3,578 mg/l.
Testy toxicity na semenech Sinapis alba (obr. 2) vykázaly, že nejtoxičtějším prvkem
byl chróm, kde byla zjištěna výsledná hodnota IC 50 = 11,44 mg/l. Podobnou toxicitu vykazovala i
měď (IC 50 = 19,44 mg/l). Poté následuje skupina kovů s výrazně nižší toxicitou v pořadí zinek (IC
50 = 64,99 mg/l) a železo (IC 50 = 65,31 mg/l). Překvapivě nejnižší míra toxicity byla naměřena u
niklu, kde výsledná hodnota IC 50 = 75,62 mg/l.
Řasa reagovala daleko citlivěji na přítomnost všech testovaných látek. Je zajímavé, že
nikl, který způsobil při testech na řase nejvyšší míru toxicity, na testu s hořčicí byl nejméně toxický.
Podobný účinek vykázal i zinek. Naproti tomu železo, které při testech na řase bylo daleko nejméně
toxickým prvkem se ukázalo, že jeho toxicita není vysoká ani při působení na růst kořene Sinapis
alba. Zde bylo druhým nejméně toxickým prvkem. Železo se totiž u rostlin zařazuje v některých
případech mezi makroprvky.
Závěr
Statistickým vyhodnocením a grafickým zpracováním výsledků jsme došli k těmto
závěrům: Nejtoxičtější látkou pro řasu byl nikl. Koncentrace, která způsobila snížení růstu
kultury řasy o 50 % (tzv. IC 50), činila 0,122 mg/l. Nejméně toxickou látkou pro řasu bylo
železo (IC 50= 3,578 mg/l). Naopak nikl byl nejméně toxickou látkou pro hořčici. 50 % inhibici
růstu kořene (IC 50) způsobila koncentrace 75,62 mg/l. Nejtoxičtější látkou pro hořčici byl
chróm (IC 50 = 11,44 mg/l).
Literatura
/1/ KAVKA, Z.- PUNČOCHÁŘOVÁ, J.: Těžké kovy v přírodě a jejich toxicita. Chem. Listy 96,
2002, s. 611-617.
/2/ GLOSER, J.: In. Procházka, S. et al.: Fyziologie rostlin. Academia, Praha, 1998.
/3/ MARSCHNER, H.: Mineral Nutrition of Higher Plants. Academic Press Inc., Second Edition
(Second printing), London, 1997.
/4/ VANĚK, V. et al.: Výživa a hnojení polních a zahradních rostlin. Zemědělec, Praha, 2002.
/5/ RYANT, P. et al.: Multimediální učební texty z výživy rostlin.
http://www.af.mendelu.cz/agrochem/multitexty/index.htm.
/6/ČSN EN 28692: Jakost vod. Zkouška inhibice růstu sladkovodních řas Scenedesmus subspicatus
a Selenastrum capricornutum (ISO 8692:1989). 1995.
/7/ METODICKÝ POKYN MŽP: Metodický pokyn odboru odpadů ke stanovení ekotoxicity odpadů,
MŽP, Praha, 2003.
/8/KOČÍ, V., RAKOVICKÝ, T., ŠVAGR, A.: Test semichronické toxicity se semeny Sinapis alba.
VŠCHT, Ústav chemie ochrany životního prostředí, Praha, 2001.
321