Liečivé rastliny v meniacich sa environmentálnych podmienkach

Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005
například: Loosdorfer Manfred Wechselweiz (Německá) a ječmenů: Kruglik a Odeskij 17
(Rusko).
Tyto přesívkové formy, zejména obilnin, se vyskytují v řadě zemí, o čemž svědčí
jejich samostatné názvy, např. v Polsku - pzewodki, v Rusku - dvuručki, v Maďarsku - járó,
v Německu - die Wechselweizen, ve Francii - le blé alternative, v Anglii - alternative
varieties. Ve střední Evropě se objevila v současné době řada nových odrůd tohoto
charakteru, resp. takto označovaných, s podstatně vyšší produkční schopností, než tomu bylo
v minulém století.
Materiál a metoda
Uvedený pokus se uskutečnil v letech 2000 až 2003, kdy obilky pokusných odrůd byly
vysévány v měsíčních intervalech od března do září.
Jako pokusný materiál byly vybrány současné odrůdy přesívkových forem pšenice –
Anemos, Velos, Naxos, Thasos, Kalistos a Velos. Z historického sortimentu byly vybrány
krajové odrůdy: Česká přesívka, Postoloprtská přesívka a Chlumecká 12. Pokus byl založen
jako polní maloparcelkový pokus. Pokusné parcelky se nacházely na pokusném pozemku
Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů (Agronomické fakulty) ČZU v Praze
– Suchdol. Velikost pokusné parcely byla 2 m 2 . Fotoperiodická citlivost sledovaných odrůd
byla hodnocena na základě metody prof. Kopetze (1923) /2/. Tato metoda je založena na
postupném výsevu pokusných rostlin v měsíčním intervalu, kdy se hodnotí doba od vzejití po
metání.
Ke statistickému hodnocení získaných výsledků bylo použito statistického programu STATISTICA Cz,
verze 7,0.
Výsledky a diskuse
Stanovení fotoperiodické citlivosti přesívkových forem pšenic bylo založeno na
hypotéze, kdy je vývoj rostlin a růst rostlin fotoperiodicky bržděn, do období, kdy rostliny
nejsou již délkou dne bržděny. Podle této metody se sleduje v postupných výsevech doba od
vzejití do kvetení a hranice kritické délky dne se položí před termín toho výsevu, při kterém
mají rostliny nejrychlejší vývoj, tj. nejkratší dobu od vzejití do metání /3/.
Ze získaných výsledků vyplývají rozdíly mezi odrůdami a termíny výsevu. Při
hodnocení termínů výsevů je nutné konstatovat, že u jarních výsevů (březen a duben) rostliny
všech sledovaných odrůd dobře vzcházely, ale nástup do fáze metání byl prodlužován.
Obdobně rostliny reagovaly při výsevech v červenci až v září. U těchto termínů výsevu bylo
možné zaznamenat také větší zastoupení odnoží, ale pouze v průměru 40 % odnoží bylo
fertilních. Tento trend byl patrný zejména u nového sortimentu odrůd, především se jednalo o
odrůdu Thasos. Rychlý nástup do fáze metání byl zjištěn téměř u všech odrůd, s výjimkou
odrůdy Česká přesívka, při výsevech v květnu a červnu.
Vypočtená fotoperiodická citlivost sledovaných odrůd je dokumentována na obr. 1.
Z uvedeného grafu je patrný rozdíl mezi sledovanými odrůdami přesívek.
Ze sledovaného sortimentu odrůd vyplývá různá fotoperiodická citlivost nových a
historických odrůd přesívek, kdy nejkratší délku dne vyžaduje odrůda Česká přesívka (13,5
hod) a na straně druhé nejdelší délku dne potřebují rostliny odrůdy Velos (16,5 hod). Uvedené
výsledky jsou v souladu s výsledky např. /1/
155