Liečivé rastliny v meniacich sa environmentálnych podmienkach

Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005
FOTOPERIODICKÁ CITLIVOST PŘESÍVKOVÝCH FOREM
OBILOVIN
Jaroslava Martinková 1 , František Hnilička 1 , Helena Hniličková 1 , Jiří Petr 2 , Markéta
Hofmanová 1
1
Česká zemědělská univerzita v Praze, katedra botaniky a fyziologie rostlin, Kamýcká 129,
165 21 Praha 6 - Suchdol, Česká republika, martinkova@af.czu.cz
2
Česká zemědělská univerzita v Praze, katedra rostlinné výroby, Kamýcká 129, 165 21 Praha
6 - Suchdol, Česká republika,
Souhrn
Uvedený pokus se uskutečnil v letech 2000 až 2003, kdy obilky pokusných odrůd
byly vysévány v měsíčních intervalech od března do září. Jako pokusný materiál byly
vybrány současné odrůdy přesívkových forem pšenice – Anemos, Velos, Naxos, Thasos,
Kalistos a Velos. Fotoperiodická citlivost sledovaných odrůd byla hodnocena na základě
metody prof. Kopetze (1923). Ze získaných výsledků vyplývají rozdíly mezi odrůdami a
termíny výsevu. Při hodnocení termínů výsevů je nutné konstatovat, že u jarních výsevů
(březen a duben) rostliny všech sledovaných odrůd dobře vzcházely, ale nástup do fáze
metání byl prodlužován. Obdobně rostliny reagovaly při výsevech v červenci až v září. U
těchto termínů výsevu bylo možné zaznamenat také větší zastoupení odnoží, ale pouze
v průměru 40 % odnoží bylo fertilních. Tento trend byl patrný zejména u nového sortimentu
odrůd, především se jednalo o odrůdu Thasos. Rychlý nástup do fáze metání byl zjištěn téměř
u všech odrůd, s výjimkou odrůdy Česká přesívka, při výsevech v květnu a červnu. Nejvyšší
zastoupení ze sledovaného sortimentu přesívkových forem pšenic měly odrůdy s kritickou
délkou dne 15,5 hod (Anemos, Kalistos a Melon) a dále odrůdy s fotoperiodou 14,5 hod
(Postoloprtská přesívka a Chlumecká 12). Historické odrůdy přesívek mají průměrnou délku
dne 14,17 hod, ale současné odrůdy ji mají již delší (průměrná délka dne 15,67 hod).
Nejkratší délku dne vyžaduje odrůda Česká přesívka (13,5 hod) a na straně druhé nejdelší
délku dne potřebují rostliny odrůdy Velos (16,5 hod).
Úvod
Přesívky jsou zvláštní formy odrůd kulturních rostlin, které se mohou vysévat na
podzim i na jaře. Při podzimním výsevu dobře přezimují a při jarním výsevu vytvoří
generativní orgány a dávají hospodářský výnos jako jarní odrůdy. Přesívky na podzim dobře
přezimují a na jaře dávají výnosy jako jarní pšenice (3,21 t.ha). Tyto krajové odrůdy byly
založeny na výběru ve šlechtění rostlin, tzv. metoda pedigree (rodokmenová), která je
založena na výběru nejlepších rostlin a to nejlepšího klasu a zrna. V této metodě se vybírají
jednotlivé rostliny tzv. individuální výběr, který se provádí u samosprašných rostlin.
Mezi české historické přesívky pšenic patří například: Česká přesívka, Posto-loprtská
přesívka, Kaštická přesívka, Průhonická jubilejní přesívka, Červená perla, Selecty přesívka,
Přesívka Červený Újezd, Perla přesívka, Rosanova česká přesívka, Dobrovická přesívka,
Bezosiná červená perla, Chlumecká 12 (poloozim). Ze zahraničních přesívek pšenic
154