Liečivé rastliny v meniacich sa environmentálnych podmienkach

Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005
jsou v souladu např. s pracemi /3, 12, 5, 1/. Získané výsledky jsou v rozporu se závěry např.
/11/, kteří uvádějí u pšenice, že obsah energie není průkazně ovlivněn odrůdou.
Z grafu 1 je dále patrné, že varianta pokusu průkazně ovlivnila akumulaci energie do
generativních orgánů sledovaných rostlin. Rostliny pěstované v kontrolních podmínkách měly
průměrný obsah energie 15,68 kJ.g -1 , kdy naměřený interval hodnot byl od 13,92 kJ.g -1
(Větrovská) do 17,27 kJ.g -1 (Ebi). Na straně druhé rostliny stresované kombinací abiotických
stresorů (sucho a vysoká teplota) vykázaly průkazné snížení množství energie v semenech
(14,02 kJ.g -1 ). Množství energie u rostlin stresovaných bylo 11,86 kJ.g -1 (Větrovská) až 15,20
kJ.g -1 (AC Helena).
18
17
netto energie (kJ.g -1 )
16
15
14
13
12
11
10
Molera
Lucia
AC Helena
Ebi
Estica
Samanta
odrůda
Dolina
kontrola sucho Epi
Obr. 1: Obsah netto energie (kJ.g -1 sušiny) v semenech pokusných rostlin.
Snížení množství naakumulované energie do generativních orgánů pšenice po působení
abiotických stresorů, jako jsou např. sucho, vysoká teplota ve svých pracích uvádějí /14, 5,
1/. Obdobně snižuje obsah energie v listech juvenilních pšenic vysoká a nízká koncentrace
dusíku v živném roztoku /5/. Naopak /15/ ve své práci uvádí, že obsah energie v zrnu po
působení biotických stresorů, především po napadení zrn obilovin snětí mazlavou, narůstá.
Jestliže hodnotíme vliv aplikace 24 – epibrassinolidu, je nutné konstatovat, že u
jednotlivých sledovaných odrůd a plodin byly zjištěny zcela odlišné výsledky. Obsah
energie u této varianty byl 12,08 kJ.g -1 (Větrovská) až 15,87 kJ.g -1 (Ebi).
U odrůd Větrovská, Ebi, Estica, Samanta, Molera a Lucia došlo ve srovnání s rostlinami
stresovanými ke zvýšení obsahu energie v semenech. U těchto odrůd pěstovaných
v podmínkách stresu ve skleníkových podmínkách byl zjištěn pozitivní vliv aplikace 24 –
epibrassinolidu na snížení působení stresoru. Naopak u odrůd Dolina a AC Helena byl
zaznamenán pokles hodnot spalného tepla po aplikaci výše uvedeného fytohormonu.
K obdobným výsledkům dospěl v případě pšenice např. /6/.
Závěrem je možné konstatovat, že rostliny stresované suchem a vysokou teplotou průkazně
snižují hodnoty spalného tepla generativních orgánů u všech sledovaných rostlin. Ze
získaných výsledků nevyplývá jednoznačný pozitivní či negativní vliv aplikace 24-
124