LieÃ„ÂivÃƒÂ© rastliny v meniacich sa environmentÃƒÂ¡lnych podmienkach

More documents

Recommendations

Info

Vliv biotických a abiotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005 /6/ HEIM, K.E., et al., Flavonoid antioxidants: chemistry, metabolism and structure-activity relationships, Journal of Nutritional Biochemistry, May 2002, 13, p.572 /7/ LÓPEZ-VELÉZ et al., The Study of Phenolic Compounds as Natural Antioxidants in Wine, Critical Reviews in Food Science and Nutrition, 2003, 43, 3, p. 233 /8/ MINUSSI, R.C, et al., Phenolic compounds and total antioxidant potential of commercial wines, Food Chemistry, Dec 2002, p. 406 /9/ NETZEL, M., et al., Effect of grape processing on selected antioxidant phenolics in red wine, Journal of Food Engineering, Oct 2001, 56, p. 223 /10/ SUGITA, O., A new method of measuring the antioxidant activity of polyphenols using cumene hydroperoxide, Annals of Clinical Biochemistry, Jan 2004, 41, p. 72 /11/YOUNG, I. S., Woodside, J.V., Antioxidants in health and disease, Journal of Clinical Pathology, Mar 2001, 54, 3, p. 176 Tento výzkum byl financován za podpory výzkumného záměru MŠMT č. 6046070901. Děkuji všem vinařům za poskytnutí vzorků. 317
Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005 Studium změn toxicity těžkých kovů na růst rostlin Jiří Tůma 1 ,Vladimír Dvořák 1 , Lenka Tůmová 2 1 Univerzita Hradec Králové, katedra biologie PdF, Rokitanského 62, 500 03 Hradec Králové, e-mail: jiri.tuma@uhk.cz , vladimir.dvorak@uhk.cz 2 Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, katedra farmakognosie, Heyrovského 1203, Hradec Králové. e-mail: tumova@faf.cuni.cz Souhrn Byla porovnána citlivost dvou základních inhibičních testů toxicity: 1/ na klíčících semenech hořčice bílé (Sinapis alba L.), 2/ na sladkovodní řase Scenedesmus subspicatus. Byly zjištěny hodnoty inhibiční koncentrace IC 50. Otestovány byly těžké kovy řadící se současně mezi prvky esenciální: železo, měď, zinek, nikl a chróm. Zjištěná toxicita u řasy klesala v následujícím pořadí: nejvíce toxickým prvkem byl nikl (IC 50 = 0,122 mg/l), méně toxickým chróm, zinek, měď a nejnižší míru toxicity vykázalo železo ( IC 50 = 3,578 mg/l.) U testů toxicity na semenech Sinapis alba byl nejtoxičtějším prvkem chróm ( IC 50 = 11,44 mg/l), méně měď, zinek a železo. Překvapivě nejnižší míra toxicity byla naměřená u niklu ( IC 50 = 75,62 mg/l.). Úvod Ke kovům se řadí asi 80 prvků periodické soustavy, z nichž přibližně 30 je označováno jako těžké /1/. V životním prostředí se kovy pohybují v geochemických a biologických cyklech. Prostřednictvím těchto biologických cyklů přeházejí do živých částí ekosystémů, do organizmů. Vzhledem k tomu, že na rozdíl od látek organických kovy nikdy nedegradují, je třeba počítat s jejich postupnou akumulací v životním prostředí. Představují tak vážnou hrozbu pro rostliny, živočichy i člověka, jako konečný článek potravního řetězce. Některé rostliny fungují jako hyperakumulátory specifických těžkých kovů, jiné mohou působit jako bioindikátory, proto v odolnosti rostlin k působení těžkých kovů existují velké rozdíly. Ionty těchto kovů jsou velmi snadno přijímány kořeny, neboť selektivita transportních proteinů je zřejmě nedostatečná pro jejich rozlišení od prvků , které jsou pro život rostlin nezbytné. Po vstupu do buněk inaktivují některé enzymy a redoxní systémy. Inhibice dělení a dlouživého růstu buněk, která se projevuje zejména zpomalením růstu primárního kořene, bývá jedním z prvních příznaků jejich toxického působení. V kořenech také dochází k největší akumulaci těžkých kovů, pouze část jich je transportována do nadzemních orgánů, kde nejvíce ovlivňuje fyziologické procesy v listech, v prvé řadě fotosyntézu /2/. Mnohé těžké kovy se označují pro rostliny jako esenciální tzn., že jsou ve stopových množstvích nezbytné pro růst a vývoj rostlin. Zároveň se však ve vyšších koncentracích stávají toxickými /3/. Jedná se především o železo, měď, zinek, nikl i chrom. Cílem naší práce bylo zjistit míru toxicity těchto prvků na řasu Scenedesmus subspicatus a růst kořene hořčice bílé Sinapis alba. O účinku železa, mědi a zinku na rostliny je uvedeno dostatek údajů např. /3, 4, 5/. Důkazy o jednoznačné nezbytnosti niklu pro rostliny chybí, avšak řada prací zdůrazňuje jeho pozitivní působení na růst rostlin a v metabolizmu dusíku, kde ovlivňuje především aktivitu ureasy /3/. Fytotoxické koncentrace dosahují hodnot 10-100 mg / kg sušiny. Jeho vysoký obsah omezuje růst rostlin a potlačuje fotosyntézu a transpiraci. Příjem niklu kořeny a jeho transport do nadzemních částí rostlin je inhibován Cu 2+ , Zn 2+ . Toxicita Ni je vysvětlovaná poměrem Ni : Fe v rostlinách než jeho absolutní koncentrací /5/. Přijatý chrom je většinou rostlinami zadržen v kořenové soustavě. Podle některých autorů je rostlinami přijímán pouze v chelátové formě. Chróm stimuluje vývoj rostlin a kladně působí na metabolismus cukrů. Toxicita Cr závisí na stupni oxidace a přístupnosti 318
Page 4 and 5:
Vliv abiotických a biotických str
Page 6 and 7:
Page 8 and 9:
Page 10 and 11:
Page 12 and 13:
Page 14 and 15:
Page 16 and 17:
Page 18 and 19:
Page 20 and 21:
Page 22 and 23:
Page 24 and 25:
Page 26 and 27:
Page 28 and 29:
Page 30 and 31:
Page 32 and 33:
Page 34 and 35:
Page 36 and 37:
Page 38 and 39:
Page 40 and 41:
Page 42 and 43:
Page 44 and 45:
Page 46 and 47:
Page 48 and 49:
Page 50 and 51:
Page 52 and 53:
Page 54 and 55:
Page 56 and 57:
Page 58 and 59:
Page 60 and 61:
Page 62 and 63:
Page 64 and 65:
Page 66 and 67:
Page 68 and 69:
Page 70 and 71:
150 Vliv abiotických a biotických
Page 72 and 73:
Page 74 and 75:
Page 76 and 77:
Page 78 and 79:
Page 80 and 81:
Page 82 and 83:
Page 84 and 85:
Page 86 and 87:
Page 88 and 89:
Page 90 and 91:
Page 92 and 93:
Page 94 and 95:
Page 96 and 97:
Page 98 and 99:
Page 100 and 101:
Page 102 and 103:
Page 104 and 105:
Page 106 and 107:
Page 108 and 109:
Page 110 and 111:
Page 112 and 113:
Page 114 and 115:
Page 116 and 117:
Page 118 and 119:
Page 120 and 121:
Page 122 and 123:
Page 124 and 125:
Page 126 and 127:
Page 128 and 129:
Page 130 and 131:
Page 132 and 133:
Page 134 and 135:
Page 136 and 137:
Page 138 and 139:
Page 140 and 141:
Page 142 and 143:
Page 144 and 145:
Page 146 and 147:
Page 148 and 149:
Page 150 and 151:
Page 152 and 153:
Page 154 and 155:
Page 156 and 157:
Page 158 and 159:
Page 160 and 161:
Page 162 and 163:
Page 164 and 165:
Page 166 and 167:
Page 168 and 169:
Page 170 and 171:
Page 172 and 173:
Page 174 and 175:
Page 176 and 177:
Page 178 and 179:
Page 180 and 181:
1 2 3 4 5 6 7 1 2 3 4 5 6 7 1 2 3 4
Page 182 and 183:
Page 184 and 185:
Page 186 and 187:
Vliv biotických a abiotických str
Page 188 and 189:
Page 190 and 191:
Page 192 and 193:
Page 194 and 195:
Page 196 and 197:
Page 198 and 199:
Page 200 and 201:
Page 202 and 203:
Page 204 and 205:
Page 206 and 207:
Page 208 and 209:
Page 210 and 211:
Page 212 and 213:
Page 214 and 215:
Page 216 and 217:
Page 218 and 219:
Page 220 and 221:
Page 222 and 223:
Page 224 and 225:
Page 226 and 227:
Page 228 and 229:
Page 230 and 231:
Page 232 and 233:
Page 234 and 235:
Page 236 and 237:
Page 238 and 239:
Page 240 and 241:
Page 242 and 243:
Page 244 and 245:
Page 246 and 247:
Page 248 and 249:
Page 250 and 251:
Page 252 and 253:
Page 254 and 255:
Page 256 and 257:
Page 258 and 259:
Page 260 and 261:
Page 262 and 263:
Page 264 and 265:
Page 266 and 267: Vliv biotických a abiotických str
Page 318 and 319: Vliv abiotických a biotických str
Page 366 and 367:
Page 368 and 369:
Page 370 and 371:
Page 372 and 373:
Page 374 and 375:
Page 376 and 377:
Page 378 and 379:
Page 380 and 381:
Page 382:
show all

LieÃ„ÂivÃƒÂ© rastliny v meniacich sa environmentÃƒÂ¡lnych podmienkach

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?

LieÃ„ÂivÃƒÂ© rastliny v meniacich sa environmentÃƒÂ¡lnych podmienkach