Liečivé rastliny v meniacich sa environmentálnych podmienkach

Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005
nesly na spodní straně silnostěnné výtrusnice na mohutné stopce, čímž se lišily od většiny současných
kapradin, které mají vyvinuty tenkostěnné výtrusnice na tenkých stopkách a s prstencem napomáhajícím
otevírání výtrusnice. Kmeny kapradinových rostlin mají jen výjimečně vytvořeno druhotné dřevo. Celým
kmenem probíhají vzájemně propojené provazce vodivých pletiv bez druhotného dřeva. Některé rody
stromovitých kapradin tohoto řádu přežily, zvláště v tropických deštných lesích, jako relikty až do
dnešních časů. Stromovité zástupce bychom nalezli i v dalších řádech kapradinových rostlin, jejichž
hlavní rozvoj probíhal od karbonu do permu, a které byly vázány na vlhké a teplé oblasti. Za předchůdce
nahosemenných rostlin jsou označovány dnes již zcela vymřelé prvosemenné rostliny, mezi něž jsou
zařazovány suchozemské dřeviny stromovitého nebo keřovitého vzrůstu vázané již na sušší biotopy. Byly
to výtrusné rostliny s vývojovým trendem k „předsemennému“ stádiu, s listy podobajícímí se listům
primitivních kapradin, ale s druhotným zmenšením listu a s velmi pokročilým typem druhotného dřeva,
podobně jako u nahosemenných rostlin. První prvosemenné rostliny se objevily již ve středním devonu a
jako relikty přežily až do karbonu. Nahosemenné rostliny se odštěpily od prvosemenných během
svrchního devonu, zahrnují vesměs dřeviny, které se rozdělují do pěti oddělení – kapraďosemenné,
cykasovité, jinanovité, jehličnaté a obalosemenné rostliny. Poprvé u nich vznikl útvar zvaný vajíčko, z
něhož se po oplození vyvíjí semeno. Vajíčka jsou u nahosemenných rostlin volně přístupná nebo
částečně chráněná v šišticích, hlávkách nebo šešulích
.
Obr. 2. Psaronius (Cotta), rekonstrukce vzhledu,upraveno dle Stewart a Rothwell (1993).
370