Liečivé rastliny v meniacich sa environmentálnych podmienkach

Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005
Vliv vodního deficitu na rychlost fotosyntézy a transpirace
chmele
Helena Hniličková 1 , František Hnilička 1 , Václav Hejnák 1 , Jiří Kořen 2
1
Česká zemědělská univerzita, katedra botaniky a fyziologie rostlin, Kamýcká 129, 165 21
Praha 6 - Suchdol, Česká republika, hnilickova@af.czu.cz
2
Chmelařský institut, s.r.o., Kadaňská 2525, Žatec, Česká republika
Souhrn
Na pokusných chmelnicích Chmelařského institutu v Žatci byl sledován vliv ryůzných typů
závlah (kapková závlaha, podzemní závlaha, mikropostřik) oproti nezavlažovaným
rostlinám na fotosyntézu a transpiraci. Z měření vyplynulo, že u zavlažovaných rostlin je
v průběhu vegetace vyšší rychlost fotosyntézy než u nezavlažovaných rostlin. Z použitých
typů závlah se z fyziologického hlediska jeví jako nejvhodnější závlaha mikropostřikem,
díky utváření příznivého mikroklimatu v porostu.
Úvod
Chmel je rostlina značně náročná na množství srážek a jejich správné rozložení během
vegetační doby. Nedostatek vláhy má nepříznivý vliv na průběh řady fyziologických procesů
v chmelové rostlině, z nich nejcitlivěji reaguje růst. V konečném důsledku je při déle
trvajícím vodním deficitu ovlivněn výnos chmelových hlávek. K dosažení ekonomické
efektivnosti pěstování chmele je zapotřebí regulovat vláhový deficit závlahou, která je
nezbytná především v podmínkách srážkového stínu Krušných hor, kde se nachází většina
našich chmelařských ploch.
Pro růst a vývoj chmele uvádějí autoři rozdílné množství potřebné vody. Podle /7/ je
potřebný roční úhrn srážek v rozmezí 450 - 600 mm. /5/ uvažují se spotřebou 300 l vody na
každý kilogram organické hmoty chmele. /15/ uvádí, že k vytvoření 1 kg zelené hmoty je
zapotřebí až 500 l vody. /16/ vypočetli potřebu srážek podle produkce sušiny z 1 hektaru a
došli k množství srážek 235 mm. Předpokladem výnosu je však optimální poměr srážek a
teplot.
Mezi jednotlivými autory existují rozdílné názory na období, kdy je chmel nejnáročnější
na dostatek srážek. Správné rozdělení srážek v měsících květen, červen a červenec považují
za předpoklad dobrého výnosu /4, 16/. Naopak podle /9/ jsou květnové srážky méně důležité
nežli srážky v červnu a červenci. Toto potvrzují i /2/, ale pouze za předpokladu, že byl měsíc
duben srážkově bohatý. /1/ uvádějí, že na výši výnosu mají značný vliv srážky v poslední
třetině července a první polovině srpna. Podobný názor má i /10/, který uvádí, že na výnos
chmele mají významný vliv srážky v měsících červenec a srpen.
Studiu závlahových režimů chmele a ovlivnění tvorby výnosu závlahou byla, a stále je,
v chmelařském výzkumu a praxi věnována značná pozornost. Dodáním závlahové vody při
deficitu vláhy dochází v závislosti na ročníku k zvýšení výnosu o 20 – 26 % /12, 8, 11, 3/. Při
použití závlahy navíc nedochází k ovlivnění jakosti chmelových hlávek /14/. V současné době
se jeví jako perspektivní úsporné závlahové systémy – kapková závlaha a mikropostřik, které
prokázaly vhodnost pro stabilizaci výnosů hlávek chmele /13/.
Naše pokusy jsou zaměřeny na sledování bezprostředního účinku vláhového deficitu na
základní fyziologické ukazatele jako je fotosyntéza, transpirace a stomatální vodivost a
127