Liečivé rastliny v meniacich sa environmentálnych podmienkach

Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005
(linie 2013 byla použita jako mateřský genotyp) (Obr. 2C, D). Podobný účinek chladu jako u
rodičovské linie 2013, a tedy možný vliv mateřského genotypu, jsme zaznamenali i pro
aktivitu APX (Obr. 3C). Odlišná reakce na chlad než u obou inbredních linií se naproti tomu
projevila v aktivitě SOD, která byla ve skupinách vystavených účinku chladu přímo před
měřením této charakteristiky (3O/1C, 2O/2C, 1O/3C) výrazně vyšší než u kontrolních rostlin;
u ostatních čtyř skupin pěstování reagoval kříženec 2013×CE810 stejně jako jeho rodiče
(Obr. 3A). Také změny v aktivitě GR v důsledku působení nízkých teplot měly u křížence
jiný charakter než u inbredních linií: nárůst aktivity tohoto enzymu ve skupinách 3O/1C,
2O/2C, 1O/3C a 4C, přestože také statisticky průkazný, byl mnohem nižší než u rodičů a
dosahoval nejvýše 180 % kontroly, zatímco u skupin, které byly po ukončení chladu
navráceny do optimálních teplotních podmínek (3C/1O, 2C/2O, 1C/3O), byla aktivita GR sice
vyšší než u kontrolních rostlin (na rozdíl od linie CE810), ale nižší než u linie 2013 (Obr.
3D). V případě aktivity CAT se reakce křížence 2013×CE810 ve skupinách 3O/1C, 2O/2C,
1O/3C a 4C podobala reakci inbrední linie CE810, zatímco ve skupinách 3C/1O, 2C/2O,
1C/3O spíše reakci linie 2013 (Obr. 3B).
Z uvedených výsledků je tedy zřejmé, že u kukuřice závisí reakce fotosyntetického
aparátu na nízkou teplotu jak na vývojovém stádiu rostlin, tak na rychlosti ukončení chladové
periody. Inbrední linie na chlad i „obnovu“ reagovaly odlišně než F1 kříženec a lišily se i
mezi sebou: zatímco jedna ze studovaných rodičovských linií vykazovala dobrou
přizpůsobivost podmínkám nízkých teplot, ale špatnou schopnost aklimace po návratu do
optimálních podmínek, u druhé linie tomu bylo právě naopak. Pouze F1 kříženec se dokázal
dobře přizpůsobit jak stresovým, tak post-stresovým podmínkám. Výhodou hybridních
genotypů kukuřice při pěstování v podmínkách chladu tedy může být nejen prostá vyšší
odolnost různých složek fotosyntetického aparátu vůči nepříznivým účinkům nízké teploty
(9), ale i lepší schopnost obnovit původní fotosyntetickou účinnost po návratu do optimálních
teplotních podmínek. Studium toho, jak rychle a jak účinně jsou rostliny schopny napravit
různá poškození vzniklá v důsledku působení určitého stresového faktoru poté, co na ně tento
faktor přestane působit, je tedy při šlechtění nových genotypů stejně důležité jako analýza
jejich odolnosti vůči stresovému faktoru jako takovému.
Literatura
(1) Sonoike, K.: Various aspects of inhibition of photosynthesis under light/chilling stress: „Photoinhibition at
chilling temperatures“ versus „Chilling damage in the light“. J. Plant Res. 11, 1998, 121-129.
(2) Lidon, F.C., Loureiro, A.S., Vieira, D.E., Bilho, E.A., Nobre, P., Costa, R.: Photoinhibition in chilling
72