Liečivé rastliny v meniacich sa environmentálnych podmienkach

Vliv biotických a abiotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005
Pro růstovou a produkční analýzu byly na všech plochách odebrány reprezentativní vzorníky
z hlavní úrovně, které odpovídaly svým obvodem kmene aritmetickému průměru souboru stromů na
plochách. Tyto vzorníky byly z plochy odebrány včetně kořenového systému a byly podrobeny
destruktivní růstové analýze.
Rozbor vzorníků byl proveden velmi pečlivě přímo na místě. Koruna byla rozdělena na
metrové sekce. Z každé sekce bylo odebráno 20 listů na pozdější laboratorní analýzy (plochy,
sušiny, obsah pigmentů), potom byl otrhán zbytek listů. Dále byly zvlášť ostříhány letorosty. U
auxiblastů bylo měřeno:
- vzdálenost nasazení na kmeni od jeho paty
- úhel nasazení (úhel který svírá s kmenem)
- azimut nasazení na kmeni
- celková délka
- délka neolistěné části
- šířka v nejširší části
- vzdálenost nejširší části od paty větve
- tloušťka větve ve dvou směrech na sebe kolmých v 10 cm od kmene
Teprve potom byly větve odřezány a pod vlastním číslem evidovány. U zbylého kmene byl
měřen jeho obvod po 25 cm sekcích, zjištěna celková délka. Z báze kmene a ze 130 cm byly
odebrány kotouče pro letokruhovou analýzu a špalek pro zjištění hustoty dřeva.
Dále byla měřena přístroji ALAI 02 (s čidlem LI-COR 190S Quantum Sensor) globální
radiace pod porosty na plochách a současně na volné ploše za účelem zjištění propustnosti záření za
plného olistění (odpovídající PAI) a struktury porostu. Dne 14.4.2003 byla změřena propustnost
záření na stejných plochách bez olistění (odpovídající WAI).
Získaný materiál byl týž den v popsaných pytlích dovezen do laboratoře ÚLBDT. Zde byla
veškerá biomasa vysušena v sušičce při 105 O C do konstantní hmotnosti a potom zvážena. U
letorostů byla dále změřena jejich délka a zjištěn počet.
Pro vzorky listů z různých sekcí koruny každého stromu byly provedeny analýzy na obsah
pigmentů v listoví (spektrofotometricky v ethanolovém extraktu).
Odebrané vzorky listoví ze sekcí byly naskenovány v poměru 1:1 a jejich plocha byla
zjišťována metodou obrazové analýzy (programem Imagetool). Sušina každého listu byla vážena na
velmi přesných analytických vahách v gramech s přesností na 4 desetinná místa. Jako podíl plochy
listu a jeho hmotnosti sušiny byla vypočtena specifická listová plocha (SLA). Soubory listů
z jednotlivých sekcí byly statisticky vyhodnoceny.
U kmene byl vypočítán jeho objem součtem objemů jednotlivých 25 cm sekcí, použit byl
vzorec pro výpočet komolého kužele. Objem byl převeden na sušinu dle zjištěné hustoty dřeva (u
vzorku kmene byl v odměrném válci zjištěn objem před a po vysušení a po vysušení také jeho
hmotnost). Kotouče odebrané na letokruhovou analýzu byly vybroušeny a byla zjišťována šířka
letokruhů ve čtyřech směrech na sebe kolmých. Poté byla vypočtena průměrná šířka letokruhu a
také jeho plocha.
Z údajů zjištěných destruktivní analýzou vzorníků byly rekonstruovány modely stromů a poté
vypočteny půdorys a objem koruny. Všechny přepočty na strom byly konány přes jednotlivé sekce.
Růstové parametry pro jednotlivé vzorníky byly změřeny či vypočteny s vysokou přesností a lze je
využít i pro odhad na jednotku plochy společenstva. Zde vycházíme ze dvou předpokladů. Za prvé
se jedná o mladý, růstově relativně homogenní a druhově přirozeně monotónní porost, kohortu. Za
druhé vzorníky odpovídají průměrnému stromu na ploše, jehož rozměry byly zjištěny před
odebráním. Protože známe velikost výzkumné plochy a počet stromů na ní, můžeme jednoduše
všechny přímo zjišťované i vypočtené růstové parametry převést na jednotku plochy porostu.
Použité metody růstové analýzy jsou tak velmi vhodné pro odhalení růstové odezvy stromů a
společenstev na dlouhodobé zaplavení, srovnají-li se zjištěné výsledky z ploch zaplavených a
z plochy referenční mimo dosah hladiny vody v nádrži.
188