Liečivé rastliny v meniacich sa environmentálnych podmienkach

Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005
kompenzovala nižšími iniciačními potřebami energie zahajující průběh fotosyntézy. Fluorescence listů
se při nízkých teplotách měnila, F o se snižovala, variabilní a maximální stoupala.
Fazol i pšenice při nižších teplotách snižovaly výkon fotosystému. TODOROV (2003) et al. to
připisují změnám aktivity chlorofylázy a působení ethylénu. U fazolu docházelo ke snížení fluorescence
chladem a prodloužení času dosažení maxima, se všemi výše zmíněnými konsekvencemi pokud jde o
aktivitu organel činných na molekulární úrovni.
U pšenice se za chladu snížila počáteční F o při paralelním zvýšení jak maximální tak i variabilní
fluorescence, a tedy i kvantového výtěžku fluorescence F v /F m . Nízká aktivita plasto- chinonů snižovala
energetickou dotaci fotosystému a tím i výkon PS pšenice, u níž chlad mírně zvýšil náročnost red / ox dějů.
Fluorescenci listů ovlivňují i s anatomická specifika plodin, krycí struktury, pokožka, vosková
kutikula, drsnost listového povrchu, trichomy a biologický věk. RAY et al. (2004) a GRIFFIN et
al.(2004), udávají korelace mezi fluorescencí listů a specifickou listovou plochou (LAR), osmotickým
potenciálem a turgorem jako zásadní determinanty fotosyntézy.
Vysoké teploty podle GULLENA A ERISE (2004) mění aktivity peroxidáz a syntézu bílkovin. V
pokuse na ČZU snižovaly výkon fotosystému v pořadí: cukrovka, chmel fazol, pšenice. Zvyšovaly F o
při paralelním snížení variabilní i maximální fluorescence, a prodlužovaly čas dosažení fluorescenčního
maxima. Snižoval se i kvantový výtěžek F v /F m na cca 72-87%. Zátěží vzrůstala aktivita red / ox, oslabila se
intenzita plastochinonových přenosů, snížila se dostupnost energie pro činnost fotosystému a výkon PS
proto klesal.
Metoda hodnocení stresu rychlou fluorescenční indukcí je vhodná ke studiu stresu, ale hodnota
F v /F m příležitostně uváděná jako míra stresu, resp. její desetitisící násobek jako míra využití energie
fotosyntézou (ADAMS DEMING et al. 1995) se nám nepotvrdila, a zřejmě závisí na typu užitého
fluorimetru.
Závěr
Teploty významně ovlivňují fotosyntetickou aktivitu rostlin, a skrze ni i produktivitu porostů a
výnos. Výsledky nasvědčují, že chladová zátěž je většinou lépe snášena než zátěž teplotami
vysokými, při nichž může docházet k poškození vitálních struktur. Metoda hodnocení rychlé
fluorescenční indukce je vhodná ke studiu stresu pokud při interpretaci budou zohledněny
možnosti různých fluorimetru.
LITERATURA
1. ADAMS-DEMING B, ADAMS IW.,LOGAN BA., VERHOVEN AS: Xantophyll cycle dependent energy
dissipation and flexible photosysthem II efficiency in plants acclimated to light stress Austr.J. Plant
Physiol 225,249-260, 2004
2. BLÁHA L Bocková R., Hnilička F, Hniličková H., Holubec V., Molerová J.-, Štolcová, Zieglerová J.
Rostlina a stres Praha,2003, 156 p.
3. GRIFFIN JJ, RANNEY TG, PHARR DM Heat and drought influence photosynthesis, water relations,
and soluble carbohydrates of two ecotypes of redbud (Cercis canadensis) J. Americ. Soc. Horticult. Sci.
129 (4): 497-502, 2004
4. GULEN H, ERIS A Effect of heat stress on peroxidase activity and total protein content in strawberry
plants Pl. Sci. 166 (3): 739-744 2004
5. MACHÁČKOVÁ I. Abscisic acid and ethylene in plant responces to stress Sborník „Vliv biotických a
abiotických stresorů na vlastnosti rostlin. .1-3, Praha 2004,
6. RAY D, DEY SK, DAS G Significance of the leaf area ratio in Hevea brasiliensis under high irradiance
and low temperature stress Photosynthetica 42 (1): 93-97 2004
7. TICHÁ,I.Vliv kyseliny abscisové a benzyladeninu na otevřenost průduchů u bobu setého. Sborník „Vliv
biotických a abiotických stresorů na vlastnosti rostlin. 40-45, 2004.
8. TODOROV DT, KARANOV EN, SMITH AR, HALL MA Chlorophyllase activity and chlorophyll content
in wild type and mutant of Arabidopsis thaliana subjected to low and high temperatures Biol. Plantarum
46 (4): 633-636 2003
377