Liečivé rastliny v meniacich sa environmentálnych podmienkach

Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005
TOLERANCE VYBRANÝCH PLODIN K TEPLOTNÍMU
STRESU
Dana Hradecká
Česká zemědělská univerzita v Praze, Katedra rostlinné výroby,
Kamýcká 957, 165 21 Praha 6 Suchdol, CR hradecka@af.czu.cz
Souhrn
Práce hodnotí vliv teplot, včetně extrémních, na změny fluorescence a energetické bilance
fotosyntézy u vybraných kulturních rostlin: pšenice jarní, fazolu, hrachu, cukrovky a chmele, v
polních podmínkách, kde se pokouší srovnat výkon fotosystému k zvolenému kalendářnímu datu,
aniž zohledňuje vliv biologického věku na fotosyntézu, ale i v řízených podmínkách boxu po
expozici na 1 hod. při -5°C, 20°C a 35°C. Zachycuje změny, odehráva- jící se sice ve zlomcích
sekundy, ale mající zásadní vliv v přeměně energie fotonů a její chemické vazbě v sacharidech a
zásobních látkách jako produktech fotosyntézy.
Úvod
Stanovištní podmínky nebývají vždy pro růst optimální. Zahrnují mnohé fyzikálně che- mické
interakce a vazby s živými ne vždy příznivě působícími organizmy. Mnohé lze regulovat výživou a
agrochemicky, ale mnohé ovládat neumíme, anebo nerentabilně. Mezi neregulovatelné náleží např.
vliv extrémních teplot. Extrémy teplot jsou fyzikální stresor, škodící intenzivněji v generativní fázi.
Působí neblaze na celou rostlinu vnucováním kompenzační adaptační reakce, jejímž výsledkem je
vyšší odolnost stresoru, anebo při intenzivní vnímavosti úhyn. Z hlediska individua je adaptační
stresová reakce spojena s biochemickými změnami na molekulární i buněčné úrovni. Ty vyvolávají
změny fyzikálních vlastností membrán, koncentrace osmoticky aktivních látek, zrychlují dýchání,
snižují transpiraci, mění poměry endogenních fytohormonů, zejm. kyseliny abscisové, regulátora
stavu průduchů, (BLÁHA et al.2003, MACHÁČKOVÁ 2004, TICHÁ 2004).V této stati je kladen důraz na
změny fluorescenční indukce listů a změny bilance fotosyntézy.
Materiál a metodika
Stres teplotami byl studován v řízených podmínkách boxu s -5°C, 20°C, 35°C. Mladé rostliny byly
exponovány na 1h při zmíněné teplotě. Poté se měřila rychlá fluorescenční indukce listů (přístrojem
„PEA“- Plant Efficiency Analyser Fy Hansatech LTD Norfolk, England, software Winpea 32, 45%
intenzita světla 6 diod napájených 12V baterií, měření 1sec. ) a z ní se propočítávala energetická
bilance fotosyntézy dle STRASSERA (2000). Změny působené teplotami probíhají sice jen ve
zlomcích sekundy, ale významně ovlivňují buněčné a molekulární struktury činné ve fotosyntéze
jakož i produktivitu, výnosovou strukturu, výnos a kvalitu sklizených komodit.
Mimo laboratorního pokusu v řízených podmínkách byla stanovována i energetika fotosyntézy v
polních podmínkách u týchž vybraných plodin. Z hlediska jednoletých kultur šlo o postflorální
období, u dvouletých a vytrvalých o střední vegetační období léta (červenec). Cíl směřoval k
porovnání možných zvláštností daných odlišností vegetačního cyklu jednoletých, dvouletých a
vytrvalých rostlin.
374