LieÄÂivé rastliny v meniacich sa environmentálnych podmienkach
LieÄÂivé rastliny v meniacich sa environmentálnych podmienkach
LieÄÂivé rastliny v meniacich sa environmentálnych podmienkach
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005<br />
Změny ob<strong>sa</strong>hu energie v generativních orgánech různých<br />
plodin po působení stresoru<br />
František Hnilička 1 , Helena Hniličková 1 , Ladislav Bláha 2 , Pavlína Gottwaldová 3<br />
1<br />
Česká zemědělská univerzita v Praze, katedra botaniky a fyziologie rostlin, Kamýcká 129,<br />
165 21 Praha 6 - Suchdol, Česká republika, hnilicka@af.czu.cz<br />
2<br />
Výzkumný ústav rostlinné výroby, Drnovská 507, 161 06 Praha - Ruzyně<br />
3<br />
Výzkumný ústav pícninářský, Troubsko u Brna<br />
Souhrn<br />
U vybraných odrůd pšenice jarní (Molera, Lucia, AC Helena) a pšenice ozimé (Ebi,<br />
Estica a Samanta), slézu krmného (Dolina) a svazenky vratičolisté (Větrovská) byl sledován<br />
ob<strong>sa</strong>h energie v semenech. Rostliny byly pěstovány v řízených skleníkových podmínkách a<br />
třech variantách pokusu (kontrola, sucho a vysoká teplota, sucho a vysoká teplota a postřik<br />
24-epibrassinolidu). ob<strong>sa</strong>h energie v semenech rostlin se pohyboval v intervalu hodnot od<br />
11,86 kJ.g -1 (Větrovská, sucho) do 17,27 kJ.g -1 (Ebi, kontrola). Ze získaných výsledků<br />
vyplývají průkazné rozdíly mezi sledovanými plodinami. Ze sledovaných rostlin bylo nejnižší<br />
množství energie v semenech zjištěno u svazenky vratičolisté (12,62 kJ.g -1 ) a nejvyšší u<br />
pšenice seté, ozimé formy (15,35 kJ.g -1 ).U rostlin stresovaných bylo zaznamenáno průkazné<br />
snížení ob<strong>sa</strong>hu energie v generativních orgánech. U odrůd Větrovská, Ebi, Estica, Samanta,<br />
Molera a Lucia došlo ve srovnání s rostlinami stresovanými ke zvýšení ob<strong>sa</strong>hu energie<br />
v semenech. U těchto odrůd pěstovaných v podmínkách stresu ve skleníkových podmínkách<br />
byl zjištěn pozitivní vliv aplikace 24 – epibrassinolidu na snížení působení stresoru. Naopak u<br />
odrůd Dolina a AC Helena byl zaznamenán pokles hodnot spalného tepla po aplikaci výše<br />
uvedeného fytohormonu.<br />
Úvod<br />
První brassinosteroid byl poprvé identifikován Grovem v roce 1979, který jej<br />
pojmenoval brassinolid /4/. Výzkumy uskutečňované se skupinou steroidních fytohormonů a<br />
látek fytohormonální povahy pojmenovaných podle Brassica napus L., z jehož pylu byly<br />
poprvé isolovány, potvrzují schopnost brassinosteroidů kvantitativně ovlivňovat morfogenezi<br />
rostlin, čímž dochází ke zvýšení počtu a růstu produktivních odnoží a větví, a tím tedy i ke<br />
zvýšení počtu klasů, šešulí, lusků apod. /13/.<br />
Brassinosteroidy v přirozených koncentracích v rostlině jsou zároveň schopny<br />
omezovat působení nepříznivých faktorů stanoviště, jakými jsou např. nízké teploty /7/ a<br />
vysoké teploty /10/, nedostatek vody, zasolení půdy, působení pesticidů /16/ a fytopatogenů<br />
/8/, dále mohou ovlivňovat i příjem některých minerálních prvků. Ve výsledném efektu<br />
dochází ke zvýšení výnosu a ovlivnění kvality polních plodin /9/.<br />
Brassinosteroidy jsou mnoha výzkumy doporučovány jako perspektivní látky, zvyšující<br />
rostlinnou produkci, kdy aplikace 24 – epibrassinolidu v době kvetení rostlin má obvykle<br />
pozitivní vliv na tvorbu semen a v následné generaci na vývoj a růst klíčních rostlin z takto<br />
ovlivněných semen /2/.<br />
Cílem této práce bylo stanovit vliv postřiku 24-epibrassinolidu, který byl aplikován u<br />
rostlin stresovaných suchem a vysokou teplotou, na hodnotu spalného tepla semen rostlin.<br />
122
Change language