Liečivé rastliny v meniacich sa environmentálnych podmienkach

Vliv biotických a abiotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005
Tab. 4: Další růstové charakteristiky vzorníků odebraných z ploch na transektech v letech
2002 a 2003 ve srovnání s referenční plochou.
označení plochy rok P O,U N,T M,S L,R K,Q průměr
půdorys koruny [m 2 ] 2002 4,35 0,41 0,82 2,11 0,65 1,34 1,07
půdorys koruny [m 2 ] 2003 2,93 0,55 1,05 0,12 0,60 0,95 0,65
sušina větví [g] 2002 2327 573,04 446,95 648,68 89 114,56 374,45
sušina větví [g] 2003 2118,38 214,90 1039,65 6,81 230,57 207,97 339,98
LAI 2002 3,87 0,75 0,88 1,24 1,26 0,70 0,97
LAI 2003 4,99 2,41 2,93 4,53 0,43 1,83 2,42
chlorofylová jednotka
[mg.m -2 ]
2002 2847,22 475,73 489,18 865,06 712,89 591,72 626,92
3. Změny na úrovní populace
Od září 2001 po současnost je však mortalita ve společenstvu díky zvýšení hladiny primárně
určována jiným faktorem, a tím je dlouhodobé zaplavení. Výrazné snížení populační hustoty
zaznamenané v roce 2002 a především v roce 2003 na všech plochách je bezesporu výsledkem
dlouhodobého vlivu zaplavení. Energetická náročnost metabolických procesů stromů v anoxickém
režimu je vysoká a naopak fixace energie je málo produktivní. Výsledkem byl již v roce 2002 /3/
dokumentovaný proces vyhladovění stromů. Tento proces ve druhém roce zaplavení dále
pokračoval, mortalita v roce 2003 oproti roku 2002 na výzkumných plochách dosáhla 52-74,2%!
Více byly postiženy stromy menších rozměrů, potlačené, vrůstavé, které mají sníženou schopnost
konkurence. Častěji přežívají stromy mohutnější /5/. Takto lze vysvětlit tloušťkový a výškový růst
v roce 2003 oproti roku 2002 (Obr.1), který je pouze fiktivní. Vznikl zvýšením průměru po
vypadnutí stromů menších rozměrů.
4. Růstové změny na úrovni společenstva
Růstové změny popsané u jednotlivých vzorníků se promítají v celém společenstvu zejména
v závislosti na vývoji denzity populace /6/.
4.1. Změny v zásobě dendromasy
Již v roce 2002 byla zjištěna rozdílná hektarová zásoba dendromasy na zaplavených plochách ve
srovnání s plochou referenční (Tab.5). Pouze na ploše M byla srovnatelná, průměr zaplavených ploch byl o
37,3% nižší než na ploše P. Tento rozdíl jde ještě částečně vysvětlit rozdílnou fyziologickou hloubkou půdy
v období před zaplavením.
Tab. 5: Objem kmene [m 3 ] přepočtený na hektar plochy společenstva na transektech v letech
2002 a 2003 ve srovnání s referenční plochou P.
označení plochy rok P O,U N,T M,S L,R K,Q průměr
objem kmene 2002 263,85 114,07 199,65 278,38 124,61 110,87 165,52
[m 3 ]
objem kmene
[m 3 ]
2003 368,63 106,76 87,60 168,61 84,15 64,06 102,24
Na zásobě objemu kmene v roce 2003 se však výrazně projevil pokles populační hustoty.
Oproti roku 2002 poklesl objem kmene na zaplavených plochách v průměru o 63 m 3 , tj. o 38,2%.
Zvýšil se tak rozdíl mezi plochou nezaplavenou, kde za rok přirostlo neuvěřitelných 105 m 3 na
hektar. Rozdíl mezi zaplavenými a nezaplavenými plochami tak v roce 2003 činil již 266 m 3 na
hektar, což je 72,3%!
Za zmínku stojí naměřená hodnota na referenční ploše P – 368,63 m 3 na hektar, což je
v sedmi letech velmi vysoká produktivita, nemající obdobu ani v záměrně pěstovaných
energetických porostech.
193