Liečivé rastliny v meniacich sa environmentálnych podmienkach

Vliv biotických a abiotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005
Růstová odezva společenstva vrby bílé na stres způsobený
dlouhodobým zaplavením
Petr Maděra, Petra Packová
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, ústav lesnické botaniky, dendrologie a
geobiocenologie, Zemědělská 3, 613 00 Brno, Česká republika, petrmad@mendelu.cz
Souhrn
Společenstva vrby bílé vzniklá přirozenou sukcesí na obnažených náplavech střední nádrže vodního
díla Nové Mlýny byla po pěti letech nerušeného vývoje v roce 2001 zaplavena zvýšením hladiny
vody v nádrži o 50 cm. Od roku 2002 do roku 2004 byla sledována každoročně na konci vegetační
sezóny reakce jedinců, populace i společenstva na zaplavených plochách ve srovnání s referenční
nezaplavenou plochou. První rok bylo prokázáno zejména fyziologické oslabení jedinců, druhý rok
zvýšená mortalita ve společenstvu, výrazně snížená statická stabilita jedinců, ztráta primární
koruny a její nahrazení výmladky v nižších částech kmenů. Třetí rok zaplavení nastal rozpad celého
společenstva.
Úvod
V rámci ekologizace PR Věstonická nádrž (střední nádrž vodního díla Nové Mlýny) byla
v červenci roku 1996 snížena hladina vody v nádrži o 85 cm a začaly se budovat umělé ostrovy
napříč nádrží za účelem znovuobnovení přerušené kontinuity nivních společenstev. V důsledku
snížení hladiny se vynořily rozlehlé náplavy ve výústních tratích řek Jihlavy a Svratky, na kterých
okamžitě nastartovala ecese a sukcese měkkého luhu /1, 2, 3, 4, 5/.
Na podzim roku 2001 však po kolaudaci ostrovů byla hladina v nádrži zvýšena povodím
Moravy o 50 cm a došlo k zaplavení většiny sukcesí vzniklých unikátních porostů na obnažených
náplavech. Od této doby jsou společenstva pod dlouhodobým vlivem zaplavení.
Cílem práce bylo sledovat růstovou odezvu zaplavených porostů vrby bílé (Salix alba L.) a
predikovat jejich další vývoj při případném opětném snížení hladiny, což se ovšem nestalo.
Výsledky proto nyní mohou pouze dokumentovat procesy, které ve společenstvu postupně
probíhaly.
Materiál a metodika
Sledování přežívání společenstev měkkého luhu bylo prováděno na monitorovacích
plochách na prvním nově vybudovaném ostrově ve střední nádrži VD Nové Mlýny. V roce 2002
byly plochy (K,L,M,N,O) a v roce 2003 (Q,R,S,T,U) o velikosti 5x5 m umístěny na 50m dlouhých
transektech kolmých na břehovou linii v pětimetrových rozestupech. Pro srovnání byla vytyčena
také jedna plocha referenční nezaplavená (P). Na plochách byla sledována zejména populační
dynamika společenstev a byla prováděna detailní růstová analýza.
Charakter náplavu, na kterém jsou monitorovací plochy umístěny, je velmi plochý, je tvořen
bahnitou, hlinitojílovitou, silně podmáčenou geneticky nevyvinutou půdou.
Geobiocenologicky lze plochy zařadit jako iniciální stádia skupiny typů geobiocénů Alni
glutinosae-saliceta, z hlediska lesnické typologie se jedná o soubor lesních typů 1G, konkrétně o
mozaiku lesních typů 1G2 vrbová olšina mokřadní s okřehkem, 1G3 vrbová olšina – iniciální stádia
a 1G4 vrbová olšina přechodná s chrasticí rákosovitou.
Na všech monitorovacích plochách byl vždy zjištěn počet živých, případně i odumřelých jedinců
a jejich taxonomická příslušnost. Dále byly měřeny u všech jedinců na ploše obvod kmene a
výška.
187