LieÄÂivé rastliny v meniacich sa environmentálnych podmienkach
LieÄÂivé rastliny v meniacich sa environmentálnych podmienkach
LieÄÂivé rastliny v meniacich sa environmentálnych podmienkach
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 11.5.2005<br />
Materiál a metoda<br />
U vybraných odrůd pšenice jarní (Molera, Lucia, AC Helena) a pšenice ozimé (Ebi,<br />
Estica a Samanta), slézu krmného (Dolina) a svazenky vratičolisté (Větrovská) byl sledován<br />
ob<strong>sa</strong>h energie v semenech.<br />
Rostliny byly pěstovány v řízených skleníkových podmínkách a kultivovány v<br />
Mitcherlichových nádobách s homogenizovanou půdou a o stejném objemu půdy. Do nádob<br />
bylo vyseto dvacet semen rostlin. Rozmístění nádob ve skleníku bylo uskutečněno metodou<br />
znáhodněných bloků, ze zachováním čtyř opakování.<br />
Nádoby s rostlinami byly rozděleny do tří variant pokusu. První varianta pokusu je<br />
představována kontrolní variantou. Kontrolní varianta byla zavlažována plnou zálivkou s 70<br />
% polní vodní kapacity. U rostlin kontrolních byla teplota prostředí nastavena ve dne na<br />
teplotu od 20 do 25 °C a v noci 15 °C. Druhá varianta pokusu představuje kombinaci stresu<br />
suchem a vysoké teploty (sucho). U této varianty byla v průběhu dne průměrná teplota 33 °C<br />
a v noci 20 °C. Stresované rostliny byly zavlažovány 35 až 40 % vody z celkové polní vodní<br />
kapacity. Výše zálivky se stanovovala na základě měření půdní sondy VIRIB, kterou dodává<br />
firma Litchmann, s.r.o. Další varianta pokusu zahrnovala postřik stresovaných rostlin<br />
roztokem 24-epibrassinolidem (Epi) v době kvetení rostlin. Koncentrace roztoku fytohormonu<br />
byla 10 -9 M.<br />
Délka dne činila v případě všech variant pokusu 14 hodin (přisvětlování sodíkovými 400W<br />
výbojkami) a délka noci 8 byla hodin.Ob<strong>sa</strong>h energie byl stanovován ze sušiny vzorků<br />
kalorimetricky, kdy v kalorimetrické nádobě dochází v kyslíkové atmosféře k úplnému<br />
spálení vzorku. Z naměřených hodnot spalného tepla se na základě norem ČSN ISO 1928<br />
stanovuje ob<strong>sa</strong>h brutto energie (s popelovinami) a netto energie (bez popelovin). K pokusům<br />
byl použit suchý spalný adiabatický kalorimetr MS 10A, německé firmy Laget.<br />
Ke statistickému hodnocení získaných výsledků bylo použito statistického programu<br />
STATISTICA Cz, verze 7,0.<br />
Výsledky a diskuse<br />
Ob<strong>sa</strong>h netto energie v semenech pokusných rostlin byl ovlivněn nejenom rostlinným<br />
druhem, popřípadě odrůdou, ale také variantou pokusu, jak dokládá obr.1. Z uvedeného grafu<br />
je patrné, že ob<strong>sa</strong>h energie v semenech rostlin se pohyboval v intervalu hodnot od 11,86 kJ.g -1<br />
(Větrovská, sucho) do 17,27 kJ.g -1 (Ebi, kontrola).<br />
Ze získaných výsledků vyplývají průkazné rozdíly mezi sledovanými plodinami. Ze<br />
sledovaných rostlin bylo nejnižší množství energie v semenech zjištěno u svazenky<br />
vratičolisté a nejvyšší u pšenice seté, ozimé formy. Průměrná hodnota netto energie u<br />
svazenky, odrůdy Větrovská, byla 12,62 kJ.g -1 . Průměrný ob<strong>sa</strong>h energie u pšenice seté,<br />
ozimých odrůd, byla 15,35 kJ.g -1 . Mezi jarní a ozimou formou pšenice nebyly nalezeny<br />
průkazné diference. Rozdíly je však možné nalézt také mezi slézem krmným (13,70 kJ.g -1 ) a<br />
zbývajícími plodinami.<br />
Mezi sledovanými odrůdami jarní pšenice nebyly nalezeny průkazné rozdíly, i přestože<br />
nejnižší průměrná hodnota netto energie zrna byla stanovena u odrůdy Molera (15,09 kJ.g -1 ).<br />
Naopak nejvyšší hodnoty byly zjištěny u odrůdy AC Helena (15,5 kJ.g -1 ). Průkazné rozdíly je<br />
však možné nalézt mezi sortimentem ozimých odrůd. U těchto odrůd byl zjištěn interval<br />
hodnot netto energie od 14,52 kJ.g -1 (Samanta) do 15,98 kJ.g -1 (Ebi). Tyto získané výsledky<br />
123
Change language